33 C 165/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 000 Kč od 22. 8. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) zavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21. 8. 2019. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Před poskytnutím úvěru byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BKRI a na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však žalobkyni dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva je podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovanou nikoliv, přičemž na základě této smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč se splatností do 17. 3. 2019 Smlouva byla sjednána jako bezúplatná. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, kontaktním emailem a telefonním číslem. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, a proto soud na danou věc aplikoval ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 5. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o. z. Žalobkyně k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku předložila soudu pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], která je však podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovanou nikoliv, tedy tento žalobkyní předložený důkaz nepostačuje k prokázání skutečnosti, že shora uvedená smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řádně uzavřena. Uvedená smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách, kde se měla žalovaná nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů, následně měla žalovaná podat žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, měl jí být zaslán konkrétní návrh znění úvěrové smlouvy, dále měla být prověřena úvěruschopnost žalované a následně měla žalovaná odsouhlasit znění úvěrové smlouvy, na základě které jí předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout částku 8 000 Kč. K prokázání takto popsaného způsobu uzavření smlouvy o zápůjčce však žalobkyně (kromě shora uvedené žalovanou nepodepsané smlouvy) neoznačila, ani nepředložila soudu žádný důkaz. Uzavřít smlouvu o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. 7. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo. 8. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a že pohledávka vůči žalované byla platně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaná žalobkyni dosud neuhradila ničeho. Částka 8 000 Kč tak z právního hlediska představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 8 000 Kč. 11. Dále soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2021 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatné smlouvy, tedy do 21. 8. 2019. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k úhradě ze dne 3. 12. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalované. Výzva byla předána k poštovní předpravě dne 3. 12. 2021, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 6. 12. 2021 (ust. § 573 o. z.), tedy od 7. 12. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu převyšujícím přiznaný úrok z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která měla neúspěch v poměrně nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky, plnou náhradu nákladů řízení, a to v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.