42 C 266/2022-46 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 34 170,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ jistina“). Před poskytnutím spotřebitelského úvěru došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 15 694 Kč. Celkovou částku 29 694 Kč odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 381 Kč, poslední splátka ve výši 357 Kč. Dle žalobních tvrzení považuje žalobkyně poskytnutý spotřebitelský úvěr za zápůjčku peněžitou s úrokovou sazbou 86 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku ve výši 1 700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Před podáním žaloby byl žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně podáním ze dne 29.8.2022 doplnila svá skutková tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. V průběhu jednání před soudem žalobkyně doplnila ke způsobu čerpání spotřebitelského úvěru, že jistina úvěru v částce 14 000 Kč byla vyplacena žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy, následně bylo žalovaným na Smlouvu částečně plněno celkem v částce 1 700 Kč. 2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dále jen („ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena v souladu s stanovením § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč způsobem, a to v hotovosti v částce 14 000 Kč v den podpisu Smlouvy Smluvní strany si ve Smlouvě sjednaly rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, v případě sjednání této služby pak v souladu se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru podepsanými žalovaným dne [datum] nastupuje výplata jistiny spotřebitelského úvěru v hotovosti prostřednictvím zástupce předchůdkyně žalobkyně. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 15 694 Kč, z toho úrok činí částku 10 985 Kč, částka 1 500 Kč je za zpracování úvěru a zbývající částku 3 209 Kč se žalovaný zavázal uhradit za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku ve výši 29 694 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách. Jelikož žalovaný nehradil splátky dle Smlouvy, zesplatnila předchůdkyně žalobkyně úvěr, a to písemným podáním ze dne 10.2.2020, v němž vyzvala žalovaného k okamžité úhradě, následně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení úvěru ještě další výzvou s termínem splatnosti ke dni 17.3.2022. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek - seznam postupovaných pohledávek a včetně oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (společnosti [právnická osoba]) ze dne 1.2.2022 s dokladem o odeslání oznámení postoupení pohledávky žalovanému. Z těchto listin soud dovodil, že žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace ke sporu, když žalobkyně doložila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni. Z předžalobní upomínky datované dnem 20.5.2022 a z příslušného podacího lístku ze dne 24.5.2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. K příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku z prodlení a kapitalizované smluvní pokuty žalobkyně doložila způsob jejich výpočtu. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně doložila zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr, v rámci které žalovaný poskytl informace o svých příjmech, výdajích, zaměstnavateli, majetku a bydlení. Dle karty zákazníka žalovaný žil ke dni 26.2.2020 s rodiči, byl svobodný a se základním vzděláním. Jeho pravidelný měsíční příjem měl tvořit sirotčí důchod v částce 7 197 Kč. Jeho odhadované měsíční příjmy tvoří částku 1 000 Kč. Žalobkyně nedoložila k důkazu listiny, na které se karta zákazníka odvolává, tj. ústřižky složenek o výplatách důchodu a výpisy z bankovního účtu žalovaného. Při ústním jednání žalobkyně tyto listiny nedoplnila do spisu, neupřesnila ani to, jakým způsobem došlo k ověření na první pohled podhodnocených měsíčních výdajů žalovaného. Žalobkyně dále k důkazu doložila výpis z centrální evidence exekucí, ovšem pořízený až s datem 12.8.2022, ze kterého vyplývá zahájení exekuce k datu 27.10.2021. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2390 o. z přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlou