42 C 367/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 7 663 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také jen " Smlouva), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl vyplacen žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet dne [datum] v částce 6 000 Kč. Žalovaný si sjednal služby„ Presto“ a„ Informační SMS servis“, za tyto služby byl povinen hradit sjednaný poplatek. Úvěr měl být spolu se sjednanými poplatky splacen do 1.10.2021. V období od 17.2.2021 do 16.9.2021 splatil žalovaný žalobkyni celkem částku 11 520 Kč, tato částka byla započtena na sjednané poplatky, smluvní úroky, úroky z prodlení a cenu za doplňkové služby, k zápočtu oproti dlužné jistině nedošlo. I po uhrazení částky 11 520 Kč žalovaný nadále žalobkyni dlužní částku: 6 000 Kč – jistina 1 440 Kč – poplatek za poskytnutí úvěru 165 Kč – poplatek za službu„ Presto“ 58 Kč – poplatek za službu„ Informační SMS servis“ 3 320 Kč – účelně vynaložené náklady za upomínání žalovaného před podáním žaloby Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 7 663 Kč od 2.10.2021 do 30.12.2021 a úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského z částky 7 663 Kč od 2.10.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“. 3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Z předložené Smlouvy s spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], (datum uzavření Smlouvy odvozeno od data poskytnutí úvěru), jejíž nedílnou součást tvoří obchodní podmínky a sazebník poplatků, má soud za prokázané, že prostředky komunikace na dálku došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření této smlouvy. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy žalobkyně ověřila z jeho občanského průkazu, jehož kopie byla soudu předložena jako důkaz. Smlouva byla uzavřena žalovaným distančně prostřednictvím internetové stránky žalované [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, následně žalobkyně provedla identifikaci žalovaného, poté žalovaný schválil zaslaným SMS kódem návrh úvěrové smlouvy včetně obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Před poskytnutím úvěru žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů, obdržel údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Za účelem doložení posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně listinu vyhotovenou žalobkyní, která obsahuje výši pravidelného měsíčního příjmu žalovaného, k procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně předložila metodiku tohoto procesu a dále výpis o kladném výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného obsahující porovnání příjmů a výdajů žalovaného. Ve Smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému na jím uvedený účet bezhotovostně částku 6 000 Kč, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal ve Smlouvě uhradit žalobkyni poplatek ve výši 1 440 Kč. Úvěr je sjednán jako bezúročný, roční procentní sazba spotřebitelského úvěru činí 1 269,72%. Úvěr měl být dle Smlouvy splacen do 3.2.2021. K poskytnutí úvěru žalovanému doložila žalobkyně soudu listinu, kterou sama zhotovila a ze které vyplývá, že dne [datum] byla z účtu (neuveden) na účet č. [bankovní účet] převedena částka 6 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, a to dne 25.8.2022, kde byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 zákona o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. 5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně však nedoložila soudu splnění její povinnosti v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když soud nemá za dostatečně prokázané příjmy a výdaje žalovaného, tvrzení ohledně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů nejsou podložena např. výpisem z běžného účtu žalovaného, či výplatními páskami, tvrzený měsíční příjem žalovaného žalobkyně prokazuje listinou, kterou sama zhotovila. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požadavky, pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, což je odůvodněno vývojem praxe poskytování spotřebitelských úvěrů, jejich objemem v ČR a s tím spojenými celospolečenskými dopady vedoucími ke spirále zadlužování obyvatelstva, jejich přechodu do šedé zóny ekonomiky apod. Žalobkyně se spolehla, pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného, pouze na tvrzení žalovaného, tyto nijak neprověř