42 C 40/2022-76 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 37 757,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 29 000 Kč na její bankovní účet dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,65 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 158 Kč. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila částku 53 950 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 24 splatné dne 16.12.2020. K datu 22.4.2021 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 29 030,21 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V souladu s bodem 6.3. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, v žalobě uplatňuje žalobkyně tyto náklady za 23 odeslaných upomínek k úhradě dluhu za 23 dlužných splátek s prodlením nad 15 dnů, za každou upomínku je žalobkyně oprávněna účtovat 200 Kč. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru, ke kterému došlo dne 22.4.2021, uhradila žalovaná ještě ve třech splátkách částku 8 632 Kč. V bodě 6.5. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek nad 30 dnů v částce 499 Kč za každou z 12 případů prodlení, celkem tedy v částce 5 988 Kč. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 24.4.2021, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 20 398,21 Kč s příslušenstvím b) smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy za 12 případů prodlení s úhradou dlužné splátky v částce 5 988 Kč c) náhradu nákladů dle bodu 6.2. smlouvy za 23 případů prodlení s úhradou dlužné splátky v částce 4 600 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 6 771,84 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne 24.4.2021 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 86,09 % ročně. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 124 300,80 Kč. 2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně při ústním jednání před soudem uvedla, že v mezidobí nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci, nedošlo k úhradě dlužné částky, byť z části. 3. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ke skutkovému stavu, že dne [datum] byla žalovanou podepsána (návrh smlouvy o úvěru) / smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 29 000 Kč na dobu trvání 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 2 158 Kč a počtem 48 splátek. Celková částka splatná žalovanou byla sjednána ve výši 103 584 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 129,65 % ročně. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že úroková sazba úvěru sjednaná ve Smlouvě je efektivní úrokovou sazbou, která po přepočtu odpovídá nominální úrokové sazbě požadované v žalobě ve výši 86,09 % ročně, k tomuto tvrzení doložila žalobkyně [příjmení] znalce Mgr. Zdeňka Čápa, Ph.D. MBA (znalce pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví) k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018. Soud konstatuje po kontrole stavu evidence znalců k aktuálnímu datu (nahlédnutím do elektronické evidence znalců na webových stránkách [webová adresa]), že se výše uvedený znalec v evidenci znalců pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví nenachází. Součástí předložené smlouvy o úvěru byl Předsmluvní formulář, Hodnocení klienta, Prohlášení žalobkyně o splnění informační povinnosti úvěrujícího. Dle výpisu z databáze SOLUS zde nebyla žalovaná evidována a dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla platební morálka žalované hodnocena jako klient s menším rizikem. Žalovaná před schválením úvěru doložila žalobkyni [příjmení] o přiznání dávky státní sociální podpory, platební rozpis Úřadu práce a 3x potvrzení o vyplacení dávky žalované, dále doložila rozsudek o přiznání výživného na nezletilého syna žalované včetně třech poštovních poukázek dokládajících úhradu výživného. Žalobkyně tak prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 29 000 Kč na účet žalované dne [datum], který žalovaná specifikovala v rámci Smlouvy, soud má tímto za prokázané, že k poskytnutí částky 29 000 Kč žalované ze strany žalobkyně došlo. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne 27.12.2018 bylo žalované oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 29 000 Kč, viz dodejka ze dne 2.1.2019. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 12 výzev k úhradě dluhu, ovšem bez dokladu o odeslání žalované. Ze dne [datum] pochází vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, ve kterém porovnává nominální a efektivní úrokovou míru, vysvětluje jejich podstatu a porovnává jejich výši, včetně přiložené tabulky hodnocení těchto úroků v jednotlivých poměrech. O okamžitém zesplatnění úvěru byla žalovaná informována prostřednictvím Oznámení ze dne 22.4.2021, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání Oznámení žalované. Předžalobní výzva je z data 10.1.2022 a žalobkyně ji zaslala žalované týž den, upozorňuje ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalované, z této listiny, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná oproti částce 29 000 Kč, kterou převzala od žalobkyně, uhradila žalobkyni do podání žaloby 62 582‬ Kč. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalované poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V době uzavření Smlouvy činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let 8,59% ročně. 4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu, z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účin