8 C 44/2021-197 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se žalobou spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření ze dne [datum] domáhá vydání rozsudku, že žalovaný je povinen na své náklady pokácet 4 smrky rostoucí mimo les na svahu na okraji pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], se sousedícím pozemkem p. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. V rámci odůvodnění poukazuje na to, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha, pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha a pozemku p. č. St. 684, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] pro [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je pak vlastníkem pozemku p. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] pro Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce], kdy na tomto pozemku žalovaného rostou 4 smrky rostoucí mimo les, kdy tyto stromy představují bezprostředně hrozící újmu na zdraví žalobce, jeho dětí a vnoučat, ostatních lidí pohybujících se ne jenom na pozemku žalobce, ale i na obecním pozemku v bezprostřední blízkosti obecního úřadu a na majetku žalobce. Žalobce se pokoušel se žalovaným dohodnout, aby tyto výše specifikované nebezpečné stromy byly pokáceny a tím odvráceno hrozící nebezpečí. Též byl dne 14.05.2020 podán podnět k šetření [stát. instituce], odboru životního prostředí ze strany [územní celek] s tím, že v bezprostřední blízkosti budovy [stát. instituce] se nachází nezpevněný svažitý terén, na jehož vrcholu se nacházejí vzrostlé smrky, kdy tyto smrky rostou na pozemku žalovaného, pod tímto svahem se nachází budova [stát. instituce] (p.č. st. [anonymizováno]) a soukromý dům žalobce, kdy mezi těmito nemovitostmi se nachází odstavné parkoviště, autobusová zastávka a umístěné kontejnery na tříděný odpad. Existuje zde značné riziko pádu těchto stromů a hrozí bezprostřední škoda na majetku budovy obecního úřadu a soukromého rodinného domu, parkoviště a na něm odstavených vozidel, autobusové zastávce, kontejnerech na tříděný odpad, kdy v případě pádů těchto stromů by tyto zasáhly i do místní komunikace, která je ve vlastnictví kraje. Vedle škod na majetku dle obce pak hrozí i bezprostřední ohrožení zdraví a životů osob. I sama obec na nebezpečný stav písemně upozornila žalovaného s žádostí o součinnost, ale bez jakékoliv reakce, [stát. instituce] – odbor životní prostředí k podnětu uzavřel, že provozní bezpečnost není v rámci kompetencí orgánu ochrany přírody důvodem k uložení pokácení dřeviny. Žalobci a ani obci se tedy nepodařilo stav nebezpečí v součinnosti s žalovaným odstranit, neboť žalovaný je v podstatě nekontaktní. Žalobce si na své náklady opatřil geometrický plán a znalecký posudek, ve kterém se konstatuje, že:„ Hodnotí zdravotní stav stromů s ohledem na jeho provozní bezpečnost, neboť umístění stromů je na extrémním stanovišti, v blízkosti silnice a domů, kde jakýkoliv pád suché větve, nebo neřešený zhoršený zdravotní stav stromu může poškodit majetek vlastníka pozemku, účastníka provozu na silnici, všední život obyvatel na přilehlých pozemcích. Bezpečnost by mohla být ohrožena především pádem poškozených větví, avšak u smrků je velké nebezpečí možným vývratem, neboť smrky nemají kůlovitý kořen, pouze povrchově uspořádanou kořenovou soustavu.“ Soudní znalec pak podává v tomto znaleckém posudku popis stavu, který může být příčinou nebezpečí, které je nezbytné řešit v krátké době radikálně.„ S ohledem na sníženou provozní bezpečnost, negativní důsledky problematického stanoviště se zhoršeným stavem zvětralého podloží ve svažitém reliéfu, v exponované lokalitě v blízkosti parkoviště, budov a silnice je nezbytné učinit takové opatření, v nejkratší možné době, které zabrání možnému předvídatelnému nebezpečí, které může být v podobě vyvrácených částí, nebo celých stromů, nebo odlomením částí větví, které mohou padat nepředvídatelným směrem a způsobit újmu ve svém okolí.“ Znalkyně, závěrem navrhuje jediné možné radikální řešení - odstranění stromů, kdy„ Všechny stromy vyrostly patrně z náletů na nevhodném místě v silné konkurenci ostatních stromů, které jsou vzdálenější od hrany svahu, na které rostou popisované smrky. Jejich délka přesahuje délku parkoviště až k silnici, tím je dán předpoklad velkého nebezpečí při jejich pádu směrem na otevřenou část stanoviště směrem na východní stranu, tzn. směr kudy proudí převládající větry a zároveň se jedná o směr s otevřeným prostorem, kam mohou padat stromy, nebo jejich části s největší pravděpodobností.“ (viz znalecký posudek 333/10 2019 ze dne 02.10.2019, který vypracovala Ing. Milena Nováková, Ph.D.). Závěrem pak žalobce poukazuje na ustanovení §2903 o.z. a skutečnost, že žalovaný k výzvám daný stav odmítá odstranit, když argumentuje tím, že je to on komu vzniká škoda a to vinou žalobce, neboť ten si v roce 1997 nechal upravit svah. K návrhu žalobce předložil následující listiny (Informace o pozemku p. č. st. 684, Informace o pozemku p. [číslo] Katastrální mapa 2x, Seznam nemovitostí na LV z [datum], Informace o pozemku p. [číslo] situační fotografie ze dne [datum], podnět k šetření ze dne [datum] vyhotoveno starostkou [územní celek], prohlášení starostky [územní celek] ze dne [datum], výzva k součinnosti při odstranění bezprostředního nebezpečí č. [číslo] [spisová značka] ze dne 02.03.2020, Znalecký posudek 333/10 2019 ze dne 02.10.2019 vypracovaný Ing. Milenou Novákovou, Ph.D., Geodetická technická zpráva ze dne 02.07.2019 vyhotovená Janem Fastem – geodetické služby, výzva k součinnosti při odstranění bezprostředního nebezpečí č. [číslo] [spisová značka] ze dne 02.03.2020, e-mailová korespondence žalobce ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne 04.02.2021 včetně doručenky, e-mailová korespondence mezi právním zástupkyní a žalovaným z období [datum] [datum], Kupní smlouva uzavřená dne [datum], Faktura [číslo] [rok], Doklad o úhradě Geodetické technické zprávy bude soudu doložen s ohledem omezení pohybu osob mezi okresy žalobcem doložen, jakmile bude možné od zpracovatele převzít). 2. Při jednáních ve věci na své argumentaci žalobce setrval. Podáním ze dne 24.5.2021 pak žalobce upřesnil žalobní návrh s odkazem na geodetickou zprávu, jakých konkrétních 4 stromů se jejich pokácení (viz výrok I. rozsudku). Při závěrečném návrhu žalobce shrnul, v řízení prokázal, že na pozemku ve vlastnictví žalovaného stojí 4 vzrostlé smrky, které představují hrozící nebezpečí, kdy hrozí bezprostředně škoda nejen na majetku, ale zejména na zdraví a životě osob s tím, že k tvrzením žalovaného se vyjadřoval v průběhu řízení. Žalobce dále požadoval přiznání nákladů řízení, které vyčíslil písemně. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně podáním ze dne 29.4.2021, kdy žalobu požaduje zamítnout v celém rozsahu, neboť nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný považuje za nesporné, že pozemky p. [číslo] st.p. [číslo] (součástí je budova [adresa]) p. [číslo] jsou žalobce a pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] je v jeho vlastnictví, a že na jeho pozemku rostou smrky. Za sporné ale považuje, zda a v jakém rozsahu uvedené smrky představují hrozbu újmy na majetku žalobce a na zdraví neohraničeného počtu osob pohybujících se na majetku žalobce, ale i na nemovitostech [územní celek] a o které jehličnany se konkrétně jedná a o kolik. Žalovaný napadá, že žalobce argumentuje listinami z korespondence mezi subjekty (mezi starostkou [územní celek] a [stát. instituce]), které nejsou účastníky tohoto sporu. Dále rozporuje, že geodetická technická zpráva, kterou argumentuje žalobce, se týká výslovně dvou vzrostlých smrků na pozemku p. [číslo] kdežto žalobce předložený znalecký posudek č. 333/10/ 2019 posuzuje čtyři vzrostlé smrky na stejném pozemku, přičemž obě listiny nebyly podle názoru žalovaného pořízeny v souladu se zákonem, když posudek o rostlinách na pozemku, který není ve vlastnictví objednatele posudku, musí být pořízen souhlasem vlastníka pozemku, navíc neuvádí účel, ke kterému byl v roce 2019 podle zadání pořízen. Geodetická technická zpráva je nazvána„ vytyčení hranic pozemku a zaměření hranic parcel a polohy stromů, přičemž podle katastrálního zákona vyžaduje vytyčení hranic pozemků prokazatelné seznámení s výsledky měření všech dotčených vlastníků nemovitostí, žalovaný však s ničím takovým seznámen nebyl. Navíc okruh ohrožení pádem stromů není možno z předložených listin zjistit, protože výška stromů nebyla změřena. Údajný nebezpečný stav, způsobený odtěžením svahu, obnažením kořenů smrků a posunutím hrany svahu proti vrstevnici směrem ke smrkům, je výsledkem činnosti vlastníka p.p. [číslo] který svým zásahem narušil stabilitu svahu a je možné, že obnažením kořenového systému smrků zvýšil nebezpečí. Vyvolaný závadný stav bez ohledu na to, kdy k jeho vyvolání došlo, je trvající vadný stav a ten, kdo tento stav vyvolal, je za takový stav odpovědný. Je minimálně v rozporu s dobrými mravy, když se původce závadného stavu dov