10 C 197/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč, která byla poukázána na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 000 Kč s poplatkem 3 120 Kč do 13. 5. 2022. Tuto povinnost však žalovaná nesplnila. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalobkyně nemá důkazy, že byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr, proto žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 15 120 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení od 14. 5. 2022, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za zaslané upomínky a částku 3 840 Kč. 2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, nepožádala o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že byla uzavřena dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalované. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu a poplatek 3 120 Kč do 13. 5. 2022, roční procentní sazba nákladů byla ve výši 3 819 %. Upomínkami byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána 27. 2. 2023. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu. 7. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum] uzavřená mezi uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť žalobkyně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaná bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 27. 2. 2023 žalobkyně odeslala žalované výzvu k splnění dlužné částky do 3 dnů. Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 573 o.z.), proto od 6. 3. 2023 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná je proto povinna vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit částku 12 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 6. 3. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 8. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 12 000 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ohledně částky 3 120 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 120 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 3 840 Kč, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce zamítl jako neoprávněnou. 9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaná povinna uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně však byla ve věci úspěšná jen v rozsahu 10 %, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 %. Žalovaná je proto povinna uhradit na nákladech řízení částku 1 160 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.