10 C 216/2023-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 15. 5. 2019 její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. V souladu se smlouvu a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat sjednanou výši kreditního zůstatku. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy, neboť překročil povolený úvěrový limit a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila kontokorentní úvěr a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 13 339,24 Kč převedla dne 1. 9. 2021 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužná částka však nebyla žalovaným splácena řádně a včas, došlo proto k zesplatnění ke dni 4. 1. 2022 a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný dluží částku 9 139,24 Kč, která sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 339,24 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 577,53 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z úvěru ve výši 29 % z dlužné jistiny od 5. 1. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 9 139,24 Kč od 24. 11. 2022. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 21. 11. 2022. 2. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, nepožádala o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v její nepřítomnosti. 3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne 15. 5. 2019. Sjednaný úvěrový rámec byl 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit s tím, že pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude účtován sankční poplatek. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že banka využila svého práva a zesplatnila dlužnou částku ke dni 4. 1. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že k úhradě zbývá částka 9 716,77 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 21. 11. 2022. Z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění ze dne 4. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím do 19. 4. 2023. Z podacího lístku bylo ověřeno, že oznámení o postoupení pohledávky a výzva k plnění bylo předáno k poštovní přepravě dne 5. 4. 2023. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jde-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinnosti smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 7. Na základě provedeného dokazování a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu, na základě níž právní předchůdkyně poskytla žalovanému dohodnutým způsobem peněžní prostředky a splnila tak svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázala. Žalovaný, i když čerpal úvěr dohodnutým způsobem, nesplnil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru se smluvenými úroky a poplatky. Na upomínky o zaplacení nereagoval. Žalobkyně proto dnem 4. 1. 2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny s příslušenstvím poplatků a smluvní pokuty za porušení povinnosti hradit úvěr řádně a včas tak, jak bylo ve smlouvě sjednáno. Žalobkyně nedoložila, že řádně a dostatečným způsobem prošetřila úvěruschopnost žalovaného. 8. Nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni, která tak byla aktivně legitimována k podání žaloby. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení v části 7 339,24 Kč vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 5. 4. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k splnění dlužné částky do 19. 4. 2023. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 20. 4. 2023 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 9. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 7 339,24 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ohledně rozdílu mezi požadovanou a přiznanou jistinou, tj. v části 1 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 577,53 Kč úrok z prodlení z částky 9 139,24 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 29 % ročně z částky 7 339,24 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou. 10. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaný povinen uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby do podání žaloby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, jeden úkon po podání žaloby ve výši 1 500 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 567 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 3 667 Kč. Žalobkyně však byla ve věci úspěšná jen v rozsahu 80 %, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %. Žalovaný je proto povinen uhradit na nákladech řízení částku 2 200 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.