10 C 222/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 23. 8. 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 100 Kč a žalovaný se zavázal vrátit vedle úvěru poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 030,21 Kč a smluvní úrok z úvěru, to vše do 24. 9. 2021. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet v souladu se smlouvou. Žalovaný neuhradil úvěr řádně a včas, proto mu v souladu se smlouvou vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Žalovaný je povinen uhradit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla pohledávka za žalovaným následně postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaný dlužnou jistinu s příslušenstvím a s poplatky neuhradil ani po upomínkách. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena. Žalovaný uhradil pouze částku 1 000 Kč. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 10 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 100 Kč od 18. 3. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok z prodlení ve výši 1 225,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 288,32 Kč sestávající z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 030,21 Kč a smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2 258,11 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částku 4 482,26 Kč jako smluvní pokutu. 2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] zjistil, že byla uzavřena dne 23. 8. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalovaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 100 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru, zaplatit úroky a další platby a to do dne splatnosti úvěru, tj. do 24. 9. 2021, zápůjční úroková sazba byla 9 088,10 % ročně, délka splatnosti 30 dnů. Z výpisu z bankovního účtu ze dne 25. 8. 2021 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 10 100 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 16. 3. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena zároveň s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů přípisem ze dne 30. 3. 2023. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému zaslána 4. 4. 2023. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud s ohledem na výši příjmu dosahovaného žalovaným a výši poskytnutého úvěru dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 23. 8. 2021 je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 11 030,21 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 10 100 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje roční úrok několikanásobně přesahující poskytnutou částku. Částka 11 030,21 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. V době uzavření smlouvy, tj. v srpnu 2021 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 10,26 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního úkonu a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 100 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 1 000 Kč, k úhradě proto zbývá částka 9 100 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 4. 4. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 22. 4. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 6. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 9 100 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 10 100 Kč a přiznanou částkou 9 100 Kč, tj. v části 1 000 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, náklady za vymáhání a smluvní pokutu, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou. 7. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že k jeho vydání nedošlo s ohledem na výši RPSN 9 088,10 % je žalobkyně povinna doplatit smluvní poplatek dle § 2/2 a pol. 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků a to ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaná povinna uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Žalobkyně však byla ve věci úspěšná v rozsahu 90 %, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 %. Žalovaný je proto povinen uhradit na nákladech řízení částku 1 962 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.