11 C 136/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 12. 6. 2022 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splacení úvěru. 2. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Poukázal jen 1 900 Kč. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 945,03 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 954,97 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 16 692 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 054,97 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 637,03 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne 13. 6. 2022 je žalovaný v prodlení, v jehož důsledku vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a stalo se účinným ke dni 27. 10. 2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. 3. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 979,04 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 9 054,97 Kč, nesplaceného smluvního úroku 787,42 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 399,24 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 834,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 616,05 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 051,32 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 735,72 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak je následující: nesplacená jistina 9 054,97 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 787,42 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 399,24 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 834,32 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 616,05 Kč. 4. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 054,97 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 13. 6. 2022 do 13. 10. 2022 ve výši 1 113,76 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. Obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně do spisu založila listiny, z nichž vychází její skutkové tvrzení, to je kopii Smlouvy o úvěru ze dne [datum] vč. Předpisu splátek, kopii Žádosti o úvěr, kopii Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopii Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kopii Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, kopii Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně relevantní části přílohy, kopii Potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky, kopii oznámení o postoupení pohledávky, kopii poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek, kopii předžalobní upomínky a poštovního podacího archu k předžalobní upomínce. 5. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18, ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V projednávané právní věci žalobkyně nedoložila, že by řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného (tj. schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr), neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným (na něž odkazuje). Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18. 6. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách 18 592 Kč. Soud dospěl k závěru, že smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná i pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok (cenu peněz). Souhrnný poplatek ve výši 8 592 Kč v projednávané věci činí 86 % z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč při splatnosti 14 měsíců, tj. při splatnosti jeden rok činí 74 % z poskytnuté jistiny. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2021 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy. Nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalovanému neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z obou důvodů absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty