11 C 227/2023-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 6 388 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 396 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,55 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 492 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 1. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 12. 12. 2020. Ke dni 11. 1. 2021 činila dlužná jistina částku 6 401,34 Kč a dlužný poplatek částku 3 996,66 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo uhrazeno nic. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 401,34 Kč dále úrokem ve výši 29,55 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 12. 1. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 3 990 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 398 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 401,34 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 996,66 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 688,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 019,55 Kč, úroků ve výši 29,55 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 401,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 401,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo již dne [datum] k uzavření předcházející smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalované poskytla něžní prostředky ve výši 34 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 36 478 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 19 976 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 13 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 937 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 11. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední splátka byla uhrazena dne 12. 12. 2020. Po tomto datu neuhradila nic. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 27 192,47 Kč dále úrokem ve výši 25,26 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 30. 11. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 48 995 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 27 192,47 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 21 802,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 250,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 601,87 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 192,47 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 192,47 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. 4. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smluvní podmínky (otištěné na zadní straně Smluv), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 40 a 53 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. 6. Z uzavřených smluv vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla zápůjčku v částce 8 000 Kč a 34 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit ve 45 týdenních splátkách po 320 Kč 14 388 Kč v prvním případě a ve 24 měsíčních splátkách po 2 937 Kč 70 478 Kč ve druhém žalovaném případě. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřených smluv, jež svými znaky odkazují na ustanovení § 2390 občanského zákoníku Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazky ze smluv podle citovaných zákonných ustanovení nevznikly. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelských úvěrů ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 8 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 388 Kč. Za poskytnutí částky 34 000 Kč poplatek ve výši 36 478 Kč. 7. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2019 a 2020 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 92 % v prvním případě a 54 % ve druhém (starším) případě. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580, odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smluv jako celků představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. 8. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku 8 000 Kč a 34 000 Kč a že jí žalovaná vrátila 3 990 Kč a 20 580 Kč. Na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila o částku 17 430 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“