11 C 251/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 3 575 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 218 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,48 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 857 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 26 týdenních (sedmidenních) splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 11. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 5. 2021. Ke dni 24. 9. 2021 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 515,04 Kč a dlužný poplatek částku 3 399,96 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou ještě částečně hrazeno, a to celkem 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 515,04 Kč dále úrokem ve výši 18,48 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 9. 11. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 160 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 11.658,13 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 11 658,13 Kč je i navýšení účtované původní věřitelkou, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 7 142,16 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 515,04 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 627,12 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 929,41 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 468 Kč, úroků ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 515,04 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 515,04 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o zápůjčce, Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 29 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. 3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla zápůjčku v částce 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 26 splátkách 8 575 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Předložená smlouva o zápůjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 2390 občanského zákoníku Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o zápůjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 5 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 3 575 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2021 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 143 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580, odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. 4. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku 5 000 Kč a že jí žalovaná vrátila 1 160 Kč. Na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila o částku 3 840 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do 10 dnů prokazatelně v rámci Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla odeslána 13. 1. 2023. Od 27. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. 5. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná přibližně z 50 %. Proto soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.