11 C 269/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši 16 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 10 201 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,95 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 699 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 4. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 9. 10. 2021. Ke dni 12. 2. 2022 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 597,99 Kč a dlužný poplatek částku 7 617,16 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný neuhradil nic. Neuhrazená jistina ve výši 14 597,99 Kč se dále úročí úrokem ve výši 28,95 % ročně, a to od 29. 4. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 13 600 Kč. Pohledávka, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 32 302,34 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 32 302,34 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 215,15 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 597,99 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 617,16 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 700,02 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 461,42 Kč, úroků ve výši 28,95 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 597,99 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 597,99 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o spotřebitelském úvěru, Kartu zákazníka, Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – stranu č. 29 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a Předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. 3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 36 333 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že smlouva z [datum] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného úroku, poplatku za zpracování zápůjčky a za službu komfortního a flexibilního splácení a jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok (cenu peněz). Souhrnný poplatek ve výši 16 333 Kč v projednávané věci činí 82 % z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč při splatnosti 52 týdnů (jednoho roku). Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a další). V době uzavření smlouvy se obvyklá úroková míra pohybovala kolem 9 % ročně. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2021 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy. Nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalovanému neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. 4. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti celkem částku 20 000 Kč a že jí žalovaný vrátil 13 600 Kč. Na úkor postupitelky se bezdůvodně obohatil o částku 6 400 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. 5. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 1 o. z. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě 10 dnů prokazatelně v rámci Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, které bylo odesláno 13. 1. 2023. Následujícího pracovního dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice. Od 15. 1. 2023 tak byl povinen plnit a ode dne 27. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný“. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. 6. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 7. Žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná. Žalovaný žádné náklady řízení nevynaložil. Soud proto v souladu s ust. § 142, odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.