11 C 9/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky. Právní předchůdkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům. Žalobkyně tyto informace prověřila a vyhodnotila, že žalovaná je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. 2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni částku ve výši 11 462 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 335 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 787 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 263 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni 18. 3. 2020 činila dlužná jistina částku 9 000 Kč a dlužný poplatek částku 11 462 Kč. 3. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku nic uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 000 Kč dále úrokem ve výši 25,26 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 15. 5. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 18 122 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 122 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 635,59 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 685 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o zápůjčce, Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 6 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. 5. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla zápůjčku v částce 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 78 splátkách 20 462 Kč včetně pojistného, jež není žalováno. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Předložená smlouva o zápůjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 2390 občanského zákoníku Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o zápůjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 9 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 9 122 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2019 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho hodnotu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 68 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580, odst. 1 občanského neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. 6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku 9 000 Kč a že jí žalovaná nevrátila nic. Na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila o částku 9 000 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2022, která byla odeslána 24. 2. 2022. Následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice. Od 25. 2. 2022 tak byla žalovaná povinna plnit ve stanovené (žalobkyní) desetidenní lhůtě a od 8. 3. 2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. 7. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná přibližně z 50 %. Proto soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.