23 C 136/2023-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu žalovaným dosud nevrácených peněžních prostředků, které mu byly poskytnuty na základě mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřené smlouvy o úvěru. 2. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), projevila formou písemného návrhu vůli uzavřít s žalovaným dohodu o tom, že předchůdkyně žalobkyně na požádání poskytne žalovanému (prostřednictvím jeho bankovního účtu), peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a že žalovaný tyto předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 11. 9. 2020 vrátí a navíc předchůdkyni žalobkyně zaplatí částku 9 311 Kč (rovněž vyjma návrhem dohody předpokládaných výjimek). Předchůdkyně žalobkyně dne 12. 8. 2020 převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného částku ve výši 5 000 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč předchůdkyni žalobkyně, byť i jen částečně, vrátil či by předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatil. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dne 3. 12. 2020 dohodly na převedení práva domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. 4. Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 5. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 6. Podle § 573 o. z. se má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 7. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. 8. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen "nabídka") musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 9. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným (§ 1731 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento návrh předchůdkyně žalobkyně skutečně přijal, resp. že žalovaný jakýmkoliv způsobem projevil vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně jí navrhovanou úvěrovou smlouvu (či jakoukoliv jinou smlouvu) (§ 1740 odst. 1 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených listinných důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalovaného, ze kterého by bylo možno usuzovat na jeho vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku předchůdkyně žalobkyně na uzavření takové smlouvy. 17. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaný akceptoval návrh předchůdkyně žalobkyně tím, že na„ webových stránkách původní věřitelky“ odsouhlasil jeho znění, je třeba konstatovat, že takové skutkové zjištění nelze učinit na základě žádného ze žalobkyní předložených listinných důkazů. 18. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), povinna. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně žalobkyní tvrzené skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. 19. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, posoudil soud takové plnění předchůdkyně žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak s ohledem na takto neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 5 000 Kč vznikla povinnost předmětnou částku předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.), žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.) Lhůta splatnosti byla stanovena v souladu s písemnou výzvou žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení do tří dnů, která byla žalobkyní na adresu žalovaného odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 20. 1. 2022. Doručení výzvy do faktické dispozice žalovaného lze, vezme-li soud v úvahu běžnou délku doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy a s ohledem na § 573 o. z. a § 607 o. z. presumovat nejpozději na den 25. 1. 2022 Lhůta k plnění proto uplynula dne 28. 1. 2022 a žalovaný se dostal do prodlení dne 29. 1 2022 (§ 1958 o. z., § 1968 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu proto žalobu zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, přičemž úspěch žalovaného byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.