23 C 50/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené žalobkyní žalované poskytnuté podmíněné slevy. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Na základě dohody účastníků ze dne 23. 6. 2021 se žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se za ně zavázala řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba], Obchodní podmínky [anonymizováno] služby m-platba a Obchodních podmínky Platebních služeb [anonymizováno], (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. Součástí této dohody bylo také ujednání o odevzdání zařízení Xiaomi Redmi 9AT IMEI [číslo], (dále jen„ koncové zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby věc žalované patřila, kdy naproti tomu se žalovaná zavázala koncové zařízení převzít a zaplatit za něj žalobkyni cenu 3 001 Kč, kdy ve výši 1 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalované vyplývajících z předmětné dohody, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání této dohody, byla žalované poskytnuta sleva. Pro případ porušení povinnosti žalované hradit řádně a včas sjednanou cenu žalobkyní poskytnutých plnění, a to buď po dobu delší než 90 dní či nesplněním úhrady ani v dodatečné lhůtě, byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána možnost ukončení předmětné dohody ze strany žalobkyně. Z důvodu opakovaného nehrazení sjednaných cen řádně a včas žalobkyně dohodu s žalovanou s účinností ke dni 4. 10. 2021 ukončila a žalovanou vyzvala k úhradě částky ve výši poskytnuté slevy na koncové zařízení, konkrétně částky 1 000 Kč, a to do 21. 12. 2021. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě částky odpovídající poskytnuté slevě prostřednictvím písemné výzvy ze dne 5. 10. 2022. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1011 o. z. platí, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. 6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalované přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně podmíněné slevy z kupní ceny koncového zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout. 7. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní (§ 2079 odst. 1 o. z.), tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované smlouvy o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i odevzdat žalované koncové zařízení a umožnit jí převedení vlastnictví k tomuto zařízení. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu, jakož i koncové zařízení převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu. Pro případ porušení předmětných povinností žalované byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalované na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní cenu koncového zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že ačkoliv žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni jí poskytnuté služby řádně a včas nesplnila (§ 1958 o. z.). V důsledku porušení této povinnosti byly účastníky uzavřené smlouvy žalobkyní vypovězeny (§ 1998 o. z.) a v souladu se smluvním ujednáním účastníků byla aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývající části kupní ceny na koncové zařízení ve výši 1 000 Kč se splatností do 21. 12. 2021 (§ 548 o. z., § 1958 o. z.). Ani tuto svoji povinnost však žalovaná nesplnila, a proto ji k tomu soud zavázal svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč