33 C 128/2023-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 7 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byla žalované poskytnuta částka 4 900 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 20. 7. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 498,24 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši 40% p. a., za dobu trvání úvěru. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnila, když neuhradila na svůj závazek ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dni postoupení pohledávky činila celková dlužná částka 13 810,43 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 4 900 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 498,24 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 944,42 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 450 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 649,43 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 368,34 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupce žalobkyně se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaná přestože byla k jednání řádně předvolána, se k jednání nedostavila, neomluvila se, nepožádala o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne [datum] č. [anonymizováno], standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, detailem poukázky, rámcovou a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2023. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vypracoval písemný návrh smlouvy, na jehož základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, a to hotovostní formou s výběrem u čerpací stanice [anonymizováno]. Pro převzetí úvěru zaslal právní předchůdce žalobkyně na e-mailovou adresu klienta číslo poukázky na mobilní telefon klienta SMS s PIN kódem. Úvěr měl být čerpán nejpozději do 48 hodin od okamžiku schválení úvěru na území České republiky na čerpacích stanicích nesoucích označení„ [anonymizováno]“, kde po předložení či sdělení čísla poukázky a PIN kódu, klient vyplní do předávacího formuláře veškeré požadované údaje, a to výši úvěru, číslo poukázky, PIN kód a číslo občanského průkazu klienta, když zároveň k prokázání a ověření totožnosti předloží obsluze čerpací stanice svůj občanský průkaz a následně v případě souhlasu s uvedenými údaji klient předmětný formulář podepíše ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení předá obsluze čerpací stanice, která klientovi vyplatí ve formuláři uvedený a úvěrujícím schválený úvěr. Peněžní prostředky měla žalovaná uhradit do 20. 7. 2021 spolu s poplatkem 1 778,74 Kč po slevě a 4 498,24 Kč před slevou. Celkem tak mělo být žalovanou uhrazeno 6 812,99 Kč po slevě a před slevou 9 532,49 Kč, přičemž slevu je oprávněn úvěrující poskytovat klientům věrnostního programu [anonymizováno]. Dále mělo být mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dohodnuto oprávnění právního předchůdce žalobkyně požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků. Rovněž mělo být dohodnuto oprávnění právního předchůdce žalobkyně požadovat po žalované úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním. Z listiny označené jako„ detailu poukázky“ bylo zjištěno, číslo poukázky, nominální hodnota, datum založení, platnost od do, datum transakce, akceptace on – line a web operátora. Žádná z předmětných listin neobsahovala (ani elektronický ani vlastnoruční podpis) žalované. Pohledávka za žalovanou byla z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Tyto smlouvy předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022. Žalovaná byla opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 31. 1. 2023. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila na svoji pohledávku ničeho. 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 12. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že žalovaná na internetových stránkách [webová adresa] vyplnila registrační formulář, kde uvedla údaje o svém zaměstnání, jakož i výši svého příjmu. Na základě údajů poskytnutých žalovanou v rámci popsaného procesu pak ověřoval právní předchůdce žalobkyně schopnost a možnosti žalované splácet požadovaný úvěr. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a