33 C 83/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 237,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřeli se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, ve které si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se seznámil. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce žalobkyně proto zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 437,11 Kč převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnil žalovanému jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však žalovaného nebyla řádně a včas splácena, a proto právní předchůdce žalobkyně celou dlužnou částku dopisem ze dne 11. 10. 2021 zesplatnil a dopisem ze dne 11. 10. 2021 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 10 237,11 Kč. Pohledávka však nebyla žalovaným uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 7. 2022, kterým byla žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovanému uhrazeno ničeho. Dlužná částka představuje dlužnou jistinu 8 437,11 Kč, dlužné poplatky 1 800 Kč a dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 321,44 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o bankovních produktech a službách, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, oznámení o zesplatnění, úrokový lístek banky, sazebník banky, výpis úvěrového účtu, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 3. 11. 2022 včetně dokladu o odeslání. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému zřízení běžný účet a zároveň mu byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, proto právní předchůdce žalobkyně žalovanému zrušil poskytování kontokorentního úvěru a dluh ve výši 8 437,11 Kč byl převeden z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužná částka nebyla řádně splácena, a proto právní předchůdce žalobkyně následně celou dlužnou částku ke dni 11. 10. 2021 zesplatnil a žalovaného vyzval o okamžité úhradě dlužné částky ve výši 10 237,11 Kč. 5. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným. 7. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obchodní zákoník“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také jen„ obč. zák.“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. 8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 10. Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 11. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. 13. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, žalovaný sjednaný úvěr čerpal, avšak dostal se do prodlení. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínek předvídaných mezi účastníky sjednanou smlouvou, byl právní předchůdce žalobce oprávněn prohlásit celou zbývající část dluhu za splatnou. Právní předchůdce žalobce tak učinil po výzvě k vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku, kdy na základě porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru žalovaným došlo ze strany právního předchůdce žalobce ke zrušení poskytování úvěru, přičemž vzniklý dluh byl z běžného účtu žalovaného převeden jako pohledávka právního předchůdce žalobce na nově otevřený úvěrový účet, jak vyplývá ze sdělení právního předchůdce žalobce ze dne 11. 10. 2021, kterým byl současně žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. 14. Žalovaný nijak nerozporoval výši dlužné částky, nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu, ani netvrdil, že dlužná částka žalobci byla uhrazena. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož ze strany žalovaného nebyla řádně a včas zaplacena dlužná částka, žalovaný se dostal do prodlení a žalobci tudíž v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 237,11 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.