42 C 242/2023-55 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 301 136,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček (dále jen„ Smlouva“), součástí Smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník. Dle Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč, a to na úhradu jeho dřívějších peněžitých závazků a zbytek úvěru neúčelově převodem na běžný účet žalovaného, zároveň vedla pro žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl úročen sazbou 10,10% ročně, dále byl žalovaný povinen hradit poplatky za vedení úvěrového účtu, poplatky za upomínání a poplatek za pojištění, vše dle sazebníku. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami, s nimiž byl žalovaný opakovaně v prodlení, proto předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 21.7.2022 a uplatnila právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 20% z celkové dlužné částky po zesplatnění úvěru. Dluh tak tvoří částka 311 978,49 Kč, coby souček dlužné jistiny úvěru, úroků, poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ode dne [datum], o tom byl žalovaný informován dopisem od postupitele ze dne 8.2.2023. Před podáním žaloby byl žalovaný obeslán předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalované celkově požaduje částku 297 271,30 Kč na jistině, částku 3 865 Kč coby smluvní pokutu a poplatky, dále příslušenství v podobě sjednaných úroků a úroků z prodlení. V rámci doplnění žaloby ze dne 5.9.2023 žalobkyně doplnila skutečnosti týkající se prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, předchůdkyně žalobkyně vyšla z doloženého příjmu žalovaného, v žádosti žalovaný zároveň uvedl další příjem domácnosti, ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky. Výdaje žalovaného byly odhadnuty ze statistických dat a porovnávány se zjištěným příjmem žalovaného. V rámci procesu bylo nahlíženo do bankovního registru. Na předmětný úvěr uhradil žalovaný do podání žaloby částku 260 822,87 Kč. 2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž z listin doložených žalobkyní došel k následujícím závěrům. Dne [datum] předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček (dále jen„ Smlouva“), součástí Smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník, které žalobkyně rovněž založila k důkazu. V rámci Standardních informací o spotřebitelském úvěru se žalovaný dozvěděl základní parametry poskytnutého úvěru a informace o jeho poskytovateli. Dle Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč, a to splacením dluhu žalovaného u [právnická osoba] v částce 252 801,99 Kč, dluhu žalovaného u [právnická osoba] v částce 82 988,67 Kč a dluhu žalovaného u [právnická osoba] v částce 21 804,89 Kč, zbývající část jistiny úvěru byla poukázána neúčelově na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet] – viz výpis z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] dokládající přijetí částky 42 404,45 Kč na běžný účet žalovaného, zároveň vedla pro žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet], který žalobkyně také doložila k důkazu za období od [číslo] do 6/2023. Čerpání úvěru doložila žalobkyně výše uvedenými výpisy z běžného a úvěrového účtu žalovaného. Úvěr byl úročen sazbou 10,10% ročně, roční procentní sazba spotřebitelského úvěru činí 10,67%, dále byl žalovaný povinen hradit poplatky za vedení úvěrového účtu, poplatky za upomínání a poplatek za pojištění, vše dle sazebníku. Úvěr měl být splácen pravidelnými anuitními měsíčními splátkami spolu s pojištěním v částce 5 781,20 Kč. K prokázání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru doložila žalobkyně Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 25.8.2023 (listinu vytvořenou předchůdkyní žalobkyně) s přílohou obsahující data od žalovaného ohledně jeho zaměstnavatele, výše pravidelného měsíčního, celkového měsíčního příjmu domácnosti, bytové situace a dalších splátek spotřebitelských úvěrů, pravidelné měsíční výdaje zde nejsou uvedeny. Výše uvedená data čerpala předchůdkyně žalobkyně ze Žádosti o úvěru ze dne [datum] sepsané žalovaným, žalovaný zde uvedl své stávající závazky u [právnická osoba] a [právnická osoba] ve celkové výši 357 544,56 Kč. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného ze dne [datum] vyplývá jeho průměrný čistý příjem v částce 15 719 Kč. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného za [číslo], který žalobkyně rovněž doložila k důkazu, tvrzená výše pravidelného měsíčního příjmu žalovaného nevyplývá, neboť v tomto období nebyla žalovanému vyplacena mzda, z výpisu dále vyplývá, že odepsaná souhrnná měsíční částka na účtu (45 857 Kč) je vyšší nežli příjmy účtu toho měsíce, které navíc tvořil pouze poskytnutý úvěr od předchůdkyně žalobkyně, a to v částce 42 404,45 Kč. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného tedy nedošlo. Žalovanému bylo zasláno oznámení o ukončení poskytování úvěru a jeho zesplatnění dopisem ze dne 23.7.2022. Z Platební historie soud dovodil, že oproti poskytnuté jistině úvěru ve výši 400 000 Kč uhradil žalovaný před podáním žaloby částku 260 822,87 Kč. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Potvrzení o příjmu úplaty za postoupení pohledávek, Oznámení od předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky žalovanému z 31.1.2023 s dokladem o odeslání žalovanému z 8.2.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky datované dnem 3.5.2023 a z příslušného podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. 4. V průběhu ústního jednání byla žalobkyně poučena o chybějících žalobních tvrzeních týkajících se okolností prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. 5. Nárok popsaný v žalobě, posuzoval soud následovně: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 400 000 Kč, tato jistina úvěru nebyla do dnešního dne žalovaným zcela splacena, žalobkyně má nárok na vrácení pouze nespl