42 C 253/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezí společností , právnická osoba, . a , Anonymizováno, ., IČ , IČO, (dále jako "banka").Banka uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 13,99 % ročně, a dále poplatky dle platného Ceníku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve Smlouvě. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Banka tak v souladu se Smlouvou prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni , datum, , neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku , částka, na jistině, částku , částka, na smluvních poplatcích, částku , částka, na smluvních úrocích počítaných ve výši 13,99 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaných do , datum, , částku , částka, na úrocích z prodlení kapitalizovaných do , datum, a dále smluvní úrok 13,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Žalobkyně žalovanou k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ustanovením § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobkyni nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu.2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouva o úvěru ze dne , datum, , v jejímž zápatí je obsažen podpis obou smluvních stran (dále jen „Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalované, její telefonní číslo, emailovou adresu a adresu pobytu. Smlouva je uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, se splatností do , datum, , úroková sazba činí 13,99 % ročně a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 15,50 %. Z článku II. Smlouvy lze dovodit způsob poskytnutí úvěru, který měl být v částce , částka, bezúčelově poukázán žalované na účet č. , č. účtu, , tento bankovní převod však žalobkyně soudu nedoložila. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž všeobecné obchodní podmínky, které dle úvodních ustanovení Smlouvy tvoří její nedílnou součást, stejně tak jako ceník. Oznámení o zesplatnění úvěru je ze dne , datum, , ještě před tím vyzvala banka žalovanou k úhradě dluhu upomínkou ze dne , datum, . , datum, a , datum, , u žádné z těchto písemností nedoložila žalobkyně doklad o jejich odeslání žalované. Žalobkyně dále k důkazu předložila tabulku v programu Excel nadepsanou „Podklady pre súdné konanie“, jedná se o interní listinu vytvořenou předchůdkyní žalobkyně.Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezí žalobkyní a , Anonymizováno, ., tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno.Předžalobní výzva ze dne , datum, a byla žalované zaslána prokazatelně , datum, . Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila od postoupení pohledávky ničeho.Banka před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, když dle tvrzení žalobkyně vyšla z bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze Ministerstva vnitra České republiky, výdaje odhadla na základě historických dat z ČSÚ.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, : „Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do , datum, namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Žalobkyně neprokázala uzavření platného závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy, neboť netvrdila a nedoložila, zda-li před poskytnutím spotřebitelského úvěru došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tedy § 2395 a násl. o.z. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná relevantní skutková tvrzení ani neoznačila důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, soud přitom splnění této povinnosti na straně poskytovatele úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumá z úřední povinnosti. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutečností. Zkoumání úvěruschopnosti nahlédnutím do bankovního a nebankovního registru klientských informací, do insolvenčního rejstříku a do blíže neidentifikované databáze Ministerstva vnitra ČR není dostatečné, není prokázáno zjištění konkrétních příjmů a výdajů a jejich porovnání. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřeb