7 C 248/2022-48 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 78 241 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Dále se domáhala zaplacení částky 19 301,27 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi týmiž účastníky a zaplacení částky 9 545 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi týmiž účastníky. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne [datum]. Pobyt žalovaného se nepodařilo vypátrat, proto byl soud nucen mu ustanovit opatrovnici z řad advokátů. Opatrovnice k uplatněným nárokům uvedla, že:„ žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně dle názoru žalovaného smlouvy o zápůjčce jako celek neobstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé, které se nemá dostat soudní ochrany Jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku (obdobně posoudil věc Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí z 21. 9. 2022, č.j. 25 Co 198/2022-71). Smlouvu je nutné vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3, § 580 odst. 1, § 588 věta první občanského zákoníku. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni vrátit si vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 26.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou ze dne [datum], na kterou dosud zaplatil částku 37.443 Kč; dále 16.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou ze dne [datum], na kterou dosud zaplatil 9.708 Kč a 45.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvu ze dne [datum], na kterou dosud uhradil 7.354. proto navrhuje, aby žaloba o 9545 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1322,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4443,55 Kč a příslušenství byla v celém rozsahu zamítnuta. Vzhledem k tomu, že na straně žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 11.443 Kč, započítává žalovaný tuto částku oproti oprávněnému nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy ze dne [datum], a to ve výši 6.292 Kč a navrhuje, aby žaloba o 19301,27 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1386,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5148,11 Kč a příslušenství byla v celém rozsahu zamítnuta. Oproti oprávněnému nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy ze dne [datum] započítává žalovaný svůj nárok ve výši 5.151 Kč a navrhuje, aby žaloba byla v části, ve které se žalovaný domáhá zaplacení částky 45.746 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9653,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7123,63 Kč a příslušenství zamítnuta.“ Soud provedl důkaz Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], Smluvními podmínkami, přehledy plateb ke každé z pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30.01.2022 a předžalobní výzvou včetně podacího lístku z 3.08.2022, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 45.000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 43 241 Kč (úrok 14 831Kč, poplatek za administrativní činnost 16 534 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 11 876 Kč) ve formě 24 měsíčních splátek po 3 677 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 11.09.2019 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradil částku 7 354 Kč. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 108 Kč (úrok 3 921 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 662 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 525 Kč) ve formě 18 měíčních splátek po 1 618 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 11.09.2019 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradil částku 9 708 Kč. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 988 Kč (úrok 6 372 Kč, poplatek za administrativní činnost 8 888 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 728 Kč) ve formě 18 měsíčních splátek po 2 611 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 28.01.2020 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradil částku 37 443 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 3.08.2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum], dne [datum] a dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč, 16 000 Kč a 26 000 žalovaný se zavázal a tyto zápůjčky včetně souhrnného poplatku splácet ve splátkách dle uzavřených smluv. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil na dluh pouze částku 7 345 Kč, částku 9 708 a v posledním případě částku 37 443 Kč, které právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na jistinu půjčky a zčásti na souhrnný poplatek. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byly pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny, nepochybně právo na vrácení jistin, nicméně smlouvy a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. Z ujednání ve smlouvách je zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek ve výši více jak 80 % jistiny dluhu, RPSN činí více jak 100 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), a v rámci poplatku vysokou platbu za hotovostní inkaso přesahující 50 % z poskytnuté jistiny, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 občanského zákoníku). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel v citovaných rozhodnutích, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých