8 C 204/2022-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 13 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 219 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení z titulu náhrady škody za věci –zařízení, konkrétně 2x automat Standard v hodnotě 2 600 Kč s náplní v hodnotě 500Kč, automat Talismat v hodnotě 3 500Kč s náplní v hodnotě 500Kč a stojan na automaty v hodnotě 1800 Kč, které na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] převzal žalovaný za účelem jejich provazování za provizi ze zisku z automatů, když žalovaný žalobkyni neoznámil přerušení podnikání (při kontrole bylo zjištěno, že hotel, ve kterém byla věci provozovány, byl zbourán), za věci měl smluvní odpovědnost, které zašantročil, věci ve vlastnictví žalobce nevrátil či škodu k předžalobní výzvě nahradil. Z jednání se žalobkyně omluvila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání byl řádně předvolán, bez omluvy se však nedostavil, soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení §101, odst. 3 o.s.ř. 3. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázaný skutkový stav podaný žalobkyní v žalobě, že žalobkyně s žalovaným uzavřely dne [datum] zprostředkovatelskou smlouvu, na základě které byla u žalovaného téhož dne žalobcem instalována zařízení - automat Standard v hodnotě 2 600 Kč (2ks) s náplní v hodnotě 500Kč, automat Talismat v hodnotě 3 500Kč s náplní v hodnotě Kč a stojan na automaty v hodnotě 1800 Kč, která žalovaný převzal za účelem jejich provazování za provizi ze zisku z automatů (viz smlouva ze dne [datum]). Žalobkyně při servisní kontrole dne 13.4.2022 zjistila, že hotel, ve kterém byla věci žalovaným provozovány, byl zbourán, žalovaný současně přerušil podnikání od 1.1.2019, od 22.10.2019 je žalovaný v úpadku (viz ´čestné prohlášení zaměstnance žalobkyně, výpis z živnostenského rejstříku). Zařízení převzaté žalovaným jsou vlastnictvím žalobkyně, žalovaný se zavázal chránit zařízení před poškozením či zcizením, při ukončení podnikatelské činnosti byl povinen zařízení vrátit žalobkyni do 60 dnů (viz smlouva ze dne [datum]). Hodnota zařízení odpovídá ceníku, za které žalobkyně předmětné věci pořídila (viz ceník automatů firmy Georg Schwarz). Žalovaný předmětné zařízení doposud nevrátil, ani neuhradil škodu, a to ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 17.10.2022, kterou si žalovaný nepřevzal (viz předžalobní výzva, podací lístek, sledování zásilky, kopie vrácené zásilky). 4. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti prokazují tvrzení žalobkyně o uplatněném nároku. 5. Soud ve věci dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně, kdy dle smlouvy příkazní typu uzavřené ve smyslu ustanovení § 2430 a násl. s prvky inominátní smlouvy dle ustanovení § 1746, odst. 2 o.z. mimojiné zavázal chránit převzaté věci - zařízení proti poškození či zcizení a současně měl povinnost je vrátit žalobkyni při skončení podnikání. Tuto povinnost žalovaný porušil, když žalobkyni neoznámil ukončení podnikání a nevrátil jí její zařízení ve stanovené lhůtě, v důsledku čehož vznikla žalobkyni ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. škoda, kterou je žalovaný povinen jí nahradit. Výše škody vycházející z pořizovací ceny předmětného zařízení, kdy lze přijmout argumentaci žalobkyně, že dané zařízení s hledem na jeho povahu v zásadě z hlediska její hodnoty nepodléhá amortizaci (navíce výše škody nebyla nijak rozporována), pak odpovídá principu spravedlnosti a zásadě plné náhrady škody vycházejícího z citovaného ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. bude-li porušena povinnost ze smlouvy, tedy závazkového právního vztahu, bude strana, která poruší svoji povinnost, povinna nahradit celou škodu, jež odpovídá očekávanému naplnění povinnosti ze smluvního závazkového vztahu. Škoda se stala splatnou ve lhůtě uvedené ve výzvě žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1958 o.z., tj. od 1.11.2022 je žalovaný v prodlení, proto je důvodný též nárok úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Probíhající insolvenční řízení žalovaného, které je ve fázi po rozhodnutí o úpadku a schválení oddlužení, pak nezakládá překážku v zahájení tohoto řízení či ve vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení §140b a §140c IZ, když s ohledem na povahu uplatněné pohledávky (náhrada škody) a její splatnost (1.11.2022) vzhledem k zahájení insolvenčního řízen (v roce 2019) a rozhodnutí o úpadku (v roce 2020) nelze uplatněný nárok považovat za pohledávku, kterou by bylo možno uplatnit přihláškou ve smyslu §109 odst. 1 písm. a) IZ, a nevztahuje se na ní tedy zákaz uplatnění pohledávky žalobou. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 760 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Úkon žalobkyně spočívající v doplnění žaloby nelze považovat za účelně vynaložený, neboť žaloba měla být perfektní již od samého počátku řízení, žalobkyně pak musela žalobu doplňovat k výzvě soudu, aby s žalobou mohla uspět, což nelze klást k tíži žalovaného.