10 C 148/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 původním věřitelem , právnická osoba, ., který uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit vedle úvěru poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 682 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet v souladu se smlouvou. Žalovaný byl povinen vrátit jistinu s poplatkem do 31. 12. 2022. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prošetřena. Žalovaný neposkytl na úhradu úvěru žádnou částku. Na upomínky o zaplacení nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 20 682 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 1. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Žalobkyně předložila listiny – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěru 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 40 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činil 10 682 Kč. Z potvrzení bylo zjištěno, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla na účet žalovaného poukázána částka 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za základě žádosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěru uhradit do 31. 12. 2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2024 bylo zjištěno, že postoupení pohledávko bylo oznámeno žalovanému zároveň s výzvou o úhradě jistiny s příslušenstvím do 3 dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 15. 3. 2024.5. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 10 682 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje roční úrok několikanásobně přesahující poskytnutou částku. Částka 10 682 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný neuhradil. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 15. 3. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 22. 3. 2024 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 10 000 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 20 682 Kč a přiznanou částkou 10 000 Kč, tj. v části 10 682 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Účastníci byli ve sporu úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.