10 C 247/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024. Původní věřitelem , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 29. 1. 2023. Předmětem žaloby je vedle jistiny také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 030,05 Kč a úrok ve výši 147,95 Kč, což bylo sjednáno ve smlouvě. Úvěr byl žalované vyplacen 30. 12. 2022 převodem na její účet. Žalovaná svou povinnost nesplnila ani po upomínkách. Celkem dluží částku 7 178 Kč. Žalobkyně požaduje přiznání úroku z prodlení ve výši 15 % od 30. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Žalobkyně předložila listiny – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr 5 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 36 % ročně, poplatek za sjednání úvěru činil 2 030,05 Kč, úrok činil 147,95 Kč. Žalobkyně se zavázala uhradit částku 7 178 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Z potvrzení bylo zjištěno, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla na účet žalované poukázána částka 5 000 Kč. Z dokladů žalobkyně bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla posouzena. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni dne 18. 3. 2024. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované zároveň s výzvou o úhradě jistiny s příslušenstvím do 3 dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 4. 4. 2024.5. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 30. 12. 2022 je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 2 178 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 5 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 52 % částku několikanásobně přesahující poskytnutý úvěr. Částka 5 000 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které žalovaná neuhradila. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 4. 4. 2024 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 573 o.z.), proto od 12. 4. 2024 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinna zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení od 12. 4. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 5 000 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 7 178 Kč a přiznanou částkou 5 000 Kč, tj. v části 2 178 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 70 %. Žalovaný je proto povinen uhradit na nákladech řízení částku 596 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.