10 C 250/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 původním věřitelem , právnická osoba, který uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit vedle jistiny úvěru částku 4 805 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet v souladu se smlouvou. Žalovaný byl povinen vrátit jistinu s příslušenstvím ve 26 týdenních splátkách po 455 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 12. 2. 2023. Poslední splátku žalovaný uhradil 22. 8. 2022, na upomínky nereagoval. Ke dni 24. 12. 2022 činila dlužná jistina částku 6 782,32 Kč a dlužný poplatek 4 137,60 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prošetřena na základě zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl své příjmy a výdaje. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit jistinu úvěru 10 919,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 113,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 778,35 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 782,32 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 18,2 % ročně z částky 6 782,32 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Žalobkyně předložila listiny – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 7 000 Kč s poplatkem 4 805 Kč. Z potvrzení bylo zjištěno, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla na účet žalovaného poukázána částka 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve 26 týdenních splátkách po 455 Kč, poslední splátka byla stanovena na 12. 2. 2023. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 8. 2022 uhradil částku 455 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému zároveň s výzvou o úhradě jistiny s příslušenstvím do 10 dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 27. 10. 2023. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy a výdaje.5. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 4 805 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 7 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje roční úrok 134 %. Částka 4 805 Kč označená jako poplatek za poskytnutí úvěru tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, z této částky zbývá k úhradě 6 545 Kč, neboť žalovaný uhradil dne 22. 8. 2022 částku 455 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 27. 10. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 10. 11. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 6 545 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 10 919,92 Kč a přiznanou částkou 6 545 Kč, tj. v části 4 374,92 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.1. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobce vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 60 %. Žalovaný je proto povinen uhradit na nákladech řízení částku 450 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.