10 C 316/2023-13 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že jí byla postoupena pohledávka za žalovaným původním věřitelem, se kterým žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 30. 6. 2022. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak poskytnuté peněžní prostředky ve splatnosti nevrátil. Žalovaný dluží jistinu ve výši 3 000 Kč a dále nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 304,60 Kč, který byl splatný 30. 6. 2022. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit celkem částku 6 304,60 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 7. 2022 do zaplacení. 2. Účastníci byli k jednání řádně předvoláni, bez omluvy se nedostavili, nepožádali o odročení jednání. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101/3 o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 304,60 Kč, to vše do 30. 6. 2022. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně. Z potvrzení bylo zjištěno, že původní věřitel ze svého účtu na účet žalovaného poukázal částku 3 000 Kč. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k plnění do 3 dnů bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek a byl vyzván, aby jistinu s příslušenstvím uhradil do 3 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 6. 9. 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně ani netvrdila a neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je neplatná i s ohledem na sjednanou výši poplatku za poskytnutí úvěru, která dokonce převyšuje výši poskytnutého úvěru. Žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným byla aktivně legitimována po podání žaloby. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaný bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 6. 9. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k splnění dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 15. 9. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to vše do 3 dnů dle § 160/1 o.s.ř. 8. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 3 000 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu v rozdílu mezi požadovanou a přiznanou částkou tj. v části 3 304,60 Kč a příslušenství z částky 6 304,60 Kč, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou. 9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Každý z účastníků byl ve věci úspěšný přibližně z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.