10 C 81/2024-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 22. 12. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala spolu s jistinou uhradit poplatek 3 250 Kč. Celkem se zavázala vrátit částku 3 250 Kč do 21. 1. 2023. Žalobkyně poskytla částku 10 000 Kč zasláním na účet žalobkyně dne , datum, . Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla základní údaje o svých možnostech splácet úvěr. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní řádně posouzena a vyhodnocena, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byl poskytnut. Žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit zápůjčku řádně a včas. V souvislosti s upomínáním žalované žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 13 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 13 250 Kč od 22. 1. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky a to ve výši 3 020 Kč.2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, nepožádala o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků.3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že byla uzavřena dne , datum, na základě žádosti žalovaného, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč, žalovaná se zavázala zápůjčku a poplatek ve výši 3 250 Kč uhradit žalobkyni do 21. 1. 2023. Z výpisu z účtu z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na účet žalované částku 10 000 Kč. Ze žádosti o zápůjčku bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z příjmů a výdajů uvedených žalovanou. Žalobkyně doložila, že nahlédla do příslušných registrů při posuzování úvěruschopnosti žalované. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána, aby uhradila jistinu a poplatek, to vše v částce 13 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu. Předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne 19. 10. 2023, jak bylo zjištěno z podacího archu.4. Z § 580 a § 588 občanského zákoníku vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.5. Z § 2390 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Z § 2291 občanského zákoníku vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2/1 zák. č. 257/2016 Sb., v souladu s ust. § 2390 obč. zákona. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byla žalobkyní zápůjčka poskytnuta. Uzavřená smlouva o zápůjčce ze dne , datum, je však neplatná s ohledem na sjednanou výši poplatku, kterou měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. Částka 3 250 Kč označená jako poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté zápůjčky ve výši 10 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši poplatku (cenou peněz) představuje úrok 39 % z půjčených prostředků při splatnosti 1 měsíce. Částka 3 250 Kč označená jako poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj., úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky. Je zřejmé, že žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla zápůjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o poplatku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše poplatku nebo-li úroku způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 19. 10. 2023 žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky do 3 dnů od výzvy. Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 573 o.z.), proto od 27. 10. 2023 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinna zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř.8. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 13 250 Kč a přiznanou částkou 10 000 Kč, tj. v části 3 250 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, náklady za vymáhání a smluvní pokutu, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce jako neoprávněnou.9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Účastníci byli ve sporu úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.