16 C 245/2024-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalované úhrady částky 12 428,13 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru „Expres půjčka“ č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, a kterou se žalovaná spolu s úrokem zavázala vrátit a uhradit v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 231,38 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ze strany žalobkyně zjištěna jednak na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou a žalobkyní následně ověřených zejména prostřednictvím nahlédnutím do databáze BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra, atd. Žalobkyně rovněž zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., normativní náklady na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., jakož i informace dostupné z databáze Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů žalované, kterou ověřila z interních i externích zdrojů. Konkrétně žalobkyně vycházela z informace, že se žalovaná ke dni , datum, nacházela v pracovním poměru s čistým příjmem ve výši 22 484 Kč měsíčně, což žalobkyně ověřila z výpisu z běžného účtu žalované. Žalobkyně rovněž zohlednila skutečnost, že žalovaná uvedl, že čistý měsíční příjem domácnosti žalované je ve výši 82 000 Kč. Žalobkyně rovněž ze svých interních a jiných externích zdrojů ověřila, že žalovaná měla závazky s měsíční splátkami v souhrnné výši 4 622 Kč. Ohledně statistických stanovených výdajů žalované pak žalobkyně vycházela z částky 4 761,98 Kč měsíčně. Přestože žalobkyně svoji povinnost splnila a žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč poskytla, ze strany žalované docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, konkrétně k prodlení s úhradou měsíčních splátek, a žalobkyně proto ke dni 29. 12. 2023 předmětný úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě všech již splatných peněžních prostředků. Žalovaná však i přes opakované výzvy žalobkyně ke dni podání žaloby neuhradila na předmětný nárok více, než vyplývá ze žalobkyní přiložené platební historie žalované.2. Žalovaná se k žádnému z výše uvedených nároků nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z listin nadepsaných „Smlouva o úvěru Expres půjčka“, „Všeobecné produktové podmínky“, „Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku“ soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaná dne , datum, písemně dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků ve výši 80 000 Kč s tím, že žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátí a za jejich poskytnutí žalobkyni (mimo jiné) uhradí částku ve výši 16,70 % z dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše formou 50 měsíčních plateb po 2 231,38 Kč (poslední platba ve výši 1 647,16 Kč), které bude žalovaný žalobkyni hradit nejpozději do 10. dne v příslušném měsíci.5. Z listin nadepsaných „Výpis z úvěrového účtu“ soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč.6. Z listiny nadepsané „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ a z listiny obsahující snímek obrazovky soud zjistil, že při posouzení schopnosti žalované dočasně poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i uhradit další sjednané peněžní prostředky žalobkyně vycházela z měsíčních příjmů ze zaměstnání žalované ve výši 22 484 Kč, které žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisů z běžného účtu žalované, dále žalobkyně vycházela ze žalovanou tvrzené skutečnosti, že je žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou, čisté měsíční příjmy domácnosti žalované dosahovaly výše 82 000 Kč, a že žalovaná byla vdaná, neměla žádnou vyživovací povinnost a bydlela v nájemním bydlení. Žalobkyně rovněž vycházela ze zjištěných dosavadních externích splátek žalované ve výši 4 622 Kč a jejích dalších měsíčních výdajů žalované ve výši 4 761,98 Kč, a to ačkoliv žalovaná deklarovala svoje měsíční výdaje částkou 0 Kč.7. Z listin nadepsaných „Amortizace“, a „Platební historie“ soud zjistil, že na základě dohody účastníků ze dne , datum, uhradila žalovaná ve prospěch bankovního účtu žalobkyně peněžní prostředky v souhrnné výši 108 386,79 Kč.8. Z listin nadepsaných „Výpis z běžného účtu“ soud zjistil, za období od 4. 7. 2019 do , datum, byl průměrný příjem ze zaměstnání žalované ve výši 22 484 Kč měsíčně. Žalovaná v uvedeným období opakovaně čerpala peněžní prostředky od jiných poskytovatelů těchto prostředků. Pohyby na bankovním účtu žalované za období od 4. 7. 2019 do , datum, (konkrétně do poskytnutí předmětných peněžních prostředků ve výši 80 000 Kč žalobkyní) sestávaly z příjmů v souhrnné výši 253 791,68 Kč (a to včetně příjmu od dočasných poskytovatelů peněžních prostředků ve výši 64 314,11 Kč) a výdajů v souhrnné výši 263 802,53 Kč.9. Z listiny nadepsané „Výsledek lustrace Centrální evidence exekucí“ soud zjistil, že ke dni 3. 6. 2024 byly v této evidenci zaznamenány dne 3. 11. 2023 a 11. 3. 2024 vůči žalované nařízené exekuce.10. Z listiny označené jako „Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ a listiny obsahující informace o podání zásilek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě tohoto žalobou vzneseného nároku, a to nejpozději do 15. 4. 2024.11. Z listin označených jako „Předžalobní upomínka dle ust. § 142a Občanského soudního řádu“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě tohoto žalobou vzneseného nároku.12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.13. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o sc