23 C 71/2024-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou na žalované domáhala úhrady částky 22 414,48 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, a kterou se žalovaná spolu s úroky a poplatky v souhrnné výši 8 592 Kč zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do 1. 5. 2023. Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací získaných od žalované, které byly prověřeny a následně písemně zaznamenány. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 7. 8. 2023 byla pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. S ohledem na tuto skutečnost se tak žalobkyně v předmětném řízení domáhala úhrady jistiny ve výši 9 316,15 Kč, poplatků, ale také sjednaného úroku ve výši 440,53 Kč, poplatků v souhrnné výši 7 007,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 510,18 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 956,99 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5 650,49 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Z listiny nadepsané „Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne , datum, dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí částku v souhrnné výši 8 592 Kč, a to formou 14 měsíčních plateb ve výši 1 328 Kč měsíčně nejpozději do 13. 5. 2022. Předchůdkyně žalobkyně dne 1. 3. 2022 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.6. Z listiny nadepsané jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně přílohy, z listiny nadepsané jako „Oznámení o postoupení pohledávky“, z listiny nadepsané jako „Potvrzení o zaplacení kupní ceny“ a listiny nadepsané jako „Podací lístek - DopisOnline“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 7. 8. 2023 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila (kdy předmětné oznámení bylo dodáno do dispoziční sféry žalované dne 7. 11. 2023) a vyzvala ji k úhradě žalobou nárokované částky nejpozději do 10 dnů od dodání tohoto písemného oznámení.7. Z listiny nadepsané jako „Žádost o úvěr“, z listiny nadepsané jako „Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory“, z listiny nadepsané jako „Poštovní poukázka A“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně jí poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších poplatků za v bodě 5. tohoto rozsudku specifikovaných podmínek vrátit a uhradit vycházela z žalovanou poskytnutých informací, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, měla jednu vyživovací povinnost, pravidelný čistý měsíční příjem žalované, a to příjem z rodičovského příspěvku, činil částku 10 000 Kč měsíčně (uvedený příjem předchůdkyně žalobkyně ověřila), přičemž výdaje žalované na bydlení byly ve výši 1 000 Kč měsíčně, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady žalované činily částku 6 320 Kč měsíčně a srážky ze mzdy činily částku 350 Kč měsíčně (uvedené srážky předchůdkyně žalobkyně rovněž ověřila).8. Z tabulky obsahující platební historii žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s jejich dohodou v podrobnostech specifikovanou v bodě 5. tohoto rozsudku peněžní prostředky v souhrnné výši 1 828 Kč.9. Z listiny označené jako „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a listiny označení jako „Podací lístek - DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovanou k úhradě žalobou nárokované částky.10. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotře