23 C 8/2024-31 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou na žalované domáhala úhrady částky 35 220 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne 27. 9. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, a kterou se žalovaná spolu s poplatky v souhrnné výši včetně pojistného 20 680 Kč zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 80 týdenních splátkách po 541 Kč, a to nejpozději do 10. 4. 2023. Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací získaných od žalované, které byly prověřeny a následně zaznamenány do tzv. zákaznické karty, a to včetně prověřených dokladů, jakož i pomocí scóringového modelu zahrnujícího kritéria vycházející ze statistických dat. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně na uvedený úvěr do 28. 12. 2022 uhradila pouze částku ve výši 8 020 Kč. S účinností ke dni 1. 6. 2023, kdy byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, tak činila dlužná jistina částku ve výši 22 000 Kč a dlužných poplatků včetně pojistného souhrnné výši 13 220 Kč. Jakkoliv byla žalovaná žalobkyní k úhradě dosud neuhrazené části úvěru a poplatku včetně dalších nároků opakovaně vyzývána, do dne podání žaloby již ničeho neuhradila. S ohledem na tuto skutečnost se tak žalobkyně domáhala nejen úhrady výše vyčíslené dlužné jistiny a poplatků, ale také kapitalizovaného úroku ve výši 659,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 476,67 Kč, úroku ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Z listiny nadepsané „Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ a listiny nadepsané jako „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 27. 9. 2021 dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 22 000 Kč, jakož i na tom, že pro případ, že nastane v dohodě specifikovaná událost poskytne předchůdkyně žalobkyně žalované či jiné osobě sjednané plnění s tím, že žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí částku v souhrnné výši 20 680 Kč, a to formou 80 týdenních plateb ve výši 541 Kč týdně nejpozději do 10. 4. 2023. Předchůdkyně žalobkyně dne 27. 9. 2021 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč.6. Z listiny označené jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně přílohy, z listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ a listiny označené jako „Podací lístek - DopisOnline“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 1. 6. 2023 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost dne 28. 6. 2023 předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila, a vyzvala ji k úhradě žalobou nárokované částky nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy.7. Z listiny nadepsané jako „Karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr“, z listiny nadepsané jako „Dohoda o změně pracovní smlouvy“, z listin nadepsaných jako „, právnická osoba, “ z listin nadepsaných jako „Pokladní doklad“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně poskytnuté peněžní prostředky včetně dalšího poplatku za výše uvedených podmínek vrátit a uhradit vycházela z žalovanou poskytnutých informací, že žalovaná bydlela v , Anonymizováno, v nájemním bydlení, měla dva pravidelné čisté měsíční příjmy, a to příjem ze zaměstnání, který předchůdkyně žalobkyně ověřila, v průměrné výši 12 221 Kč měsíčně, další příjem pocházející z domácích prací ve výši 2 000 Kč, přičemž výdaje žalované na bydlení, které si předchůdkyně žalobkyně ověřila byly ve výši 4 000 Kč měsíčně a další odhadované výdaje žalované činily částku 6 000 Kč měsíčně.8. Z listiny označené jako „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a listiny označení jako „Podací lístek - DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovanou k úhradě žalobou nárokované částky.9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů