33 C 288/2023-48 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 168 705 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je budova č. p. , číslo, v , město, a dne , datum, uzavřela se žalovaným nájemní smlouvu o pronájmu bytu č. 2, a to s účinností od 1. 10. 2020 na dobu určitou, do 31. 12. 2020. Nájemní smlouva byla automaticky prodlužována vždy o další 3 měsíce. Za užívání bytu měl žalovaný povinnost platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající z nájemního vztahu neplnil a dluží žalobkyni nedoplatky za vyúčtování služeb za rok 2021 v částce 16 868 Kč a za rak 2022 v částce 61 126,05 Kč. Dále dluží nájem a zálohy na služby za měsíce září až prosinec 2022 v částce 10 764 Kč a nájem a zálohy a služby za měsíce leden až říjen 2023 v částce 79 947 Kč. žalovaný dne 6. 2. 2023 uznal svůj dluh ve výši 48 850 Kč a zavázal se dluh splácet v měsíčních splátkách po 8 000 Kč. Dne 5. 4. 2023 uznal dluh ve výši 50 426 Kč co do důvodu a výše a zavázal se dluh splácet po třech až pěti tisíci korunách. Dopisem ze dne 5. 9. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného j zaplacení dlužné částky evidované k tomuto datu. Na výzvu žalovaný nereagoval.2. K nařízenému jednání na den 31. 10. 2024 se žalovaný nedostavil, z jednání se neomluvil, nepožádal o jeho odročení, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.3. Při jednání konaném dne 31. 10. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 100 929 Kč, neboť v době od podání žaloby bylo vyhotoveno vyúčtování služeb za rok 2023 a tedy žalobkyně již nemůže žalovat neuhrazené zálohy na služby související s užíváním byt, ale skutečně vynaložené náklady na tyto služby. Celkovou dlužnou částku za rok 2023 bude žalobkyně uplatňovat v samostatném řízení.3. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí žalobního návrhu dříve, než začalo jednání, je zpětvzetí účinné bez ohledu na případný nesouhlas ostatních účastníků. Žaloba byla částečně vzata zpět před prvním jednáním, a proto soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí, co do částky 100 929 Kč zastavil.4. Provedeným důkazy bylo zjištěno, že na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, žalovaný užíval byt č. , číslo, v ulici , Anonymizováno, , , město, a vznikla mu povinnost platit za užívání bytu nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Za rok 2021 bylo vystaveno žalovanému vyúčtování služeb, které skončilo nedoplatkem 38 888 Kč splatným dne 31. 7. 2022. Prohlášením o uznání dluhu ze dne 6. 2. 2023 žalovaný uznal dluh vzniklý neuhrazením nájemného a nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2021 v celkové výši 48 850 Kč. Na úhradu dluhu z vyúčtování služeb žalovaný zaplatil 22 020 Kč a zbývá tak uhradil 16 868 Kč. Za rok 2022 bylo žalovanému vystaveno vyúčtování služeb, které skončilo nedoplatkem 50 908 Kč splatným dne 31. 7. 2023. K úhradě dluhu vzniklého k datu 5. 9. 2023 byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 5. 9. 2023.5. Po právní stránce soud právní poměr mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou.Podle § 2251 odst. 1 o. z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.Podle § 2252 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva v souladu s § 2201 o. z. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání předmět nájmu a žalovaný se zavázal platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný neuhradil nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021 v částce 38 888 Kč, tento dluh co do důvodu i výše uznal písemným prohlášením ze dne 6. 2. 2023, na dluh uhradil pouze 22 020 Kč a žalobkyni tedy dluží částku 16 868 Kč. Žalovaný neuhradil nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2022 v částce 50 908 Kč a celkem dluží na úhradách za poskytnuté služby za rok 2021 a rok 2022 částku 67 776 Kč.7. Na základě provedených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 67 776 Kč je důvodná. Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb za rok 2021 a 2022 a na vyúčtováních dluží celkem částku 67 776 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce požaduje úrok z prodlení z částky 16 868 Kč od 1. 8. 2023. Soud proto žalobě po jejím částečném zpětvzetí vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 723 Kč, tak jak byly náklady řízení žalobkyní vyčísleny, kdy žalobkyně při stanovení výše odměny vycházela z tarifní hodnoty sporu po částečném zpětvzetí, tedy z hodnoty sporu 67 776 Kč. Žaloba o zaplacení nájemného a záloh na služby za rok 2023 tak byla podána důvodně, avšak předtím než bylo o žalobě rozhodnuto zanikla povinnost žalovaného platit zálohy, když v době po podání žaloby bylo vyhotoveno vyúčtování služeb za rok 2023 a za této situace již nelze zálohy žalovat. Povinnost nájemce hradit zálohy totiž po provedení vyúčtování zaniká. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 390 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 776 Kč sestávající z částky 3 811 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.9. O vrácení poměrné části soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z předmětu řízení vyjádřeného částkou 168 705 Kč ve výši 8 435,50 Kč. Řízení bylo zastaveno co do částky 100 929 Kč a po částečném zpětvzetí byl předmět řízení vyjádřen částkou 67 766 Kč, ze které činí soudní poplatek 3 390 kč. Přeplatek na soudním poplatku 5 045,50 Kč soud snížil o 20 %, tedy o částku 1 009,10 Kč a výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku v částce 4 036,10 Kč.