42 C 374/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 15 600 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 2 400 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 15 600 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 600 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 745 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 250 Kč- úrok ve výši 20,94% ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 2.6.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 2.6.2023 do zaplacení.Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, žalobkyně svou nepřítomnost omluvila, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Dne , datum, podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČO: , IČO, ) smlouvu nazvanou , Anonymizováno, půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta NZ (dále jen „Smlouva“), spotřebitelský úvěr je v čl. 1.1. Smlouvy specifikován co do svého druhu jakožto peněžitá zápůjčka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdila svým podpisem Smlouvy, tedy v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovanému. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 18 000 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 206,15 %.Z předžalobní upomínky datované dnem 29.9.2023 a z příslušného podacího lístku z 2.10.2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě ceny za postupované pohledávky, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedené Smlouvy ze dne , datum, od postupitele včetně podacího lístku z téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.V rámci Karty zákazníka ze dne , datum, jsou uvedené identifikační údaje žalovaného, dále údaje o druhu bydlení (s rodiči v nájemním bytě), zaměstnavateli (nezaměstnaný), pravidelném měsíčním příjmu (žalovaný pobírá příspěvek na péči o svou matku v částce 12 800 Kč, do příjmů zahrnul rovněž příjem své matky) a pravidelných výdajích za měsíc (18 720 Kč). Předchůdkyně žalobkyně posoudila žalovaného jako schopného řádně splácet úvěr, a to s ohledem na částku 5 391 Kč, která mu měsíčně zůstávala jako rezerva, kladný přebytek v jeho hospodaření však zůstává pouze, pokud započte do svých příjmů i příjem matky, žalovaný měl při vyplňování Karty zákazníka předložit nájemní smlouvu a rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, tyto však žalobkyně nedoložila.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019: „Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v podobě Smlouvy uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby uhradil oproti poskytnuté jistině zápůjčky částku 2 400 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení rozdílu mezi částkou 10 000 Kč a částkou 2 400 Kč, tedy na vrácení částky 7 600 Kč, Smlouvu soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů.Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požad