45 C 12/2024-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 600 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvu o zápůjčce. Smlouvu o zápůjčce uzavřela žalovaná se žalobkyní dne , datum, . Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 600 Kč, ve 3 měsíčních splátkách do 14. 11. 2022. Žalovaná však svůj závazek nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši 2 912 Kč. Tuto úhradu započetla žalobkyně částečně na úhradu celé smluvní pokuty ve výši 2 620 Kč a na úhradu části nákladů spojených s uplatněním pohledávky (2 000 Kč), a to ve výši 292 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena na základě žalovanou poskytnutých a žalobkyní ověřených a zjištěných údajů.2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 20. 10. 2022 (dostupného na https://apl.cnb.cz/, datum, ) soud zjistil, že žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni 20. 10. 2022 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.5. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč žalobkyní žalovanému, které měl žalovaná žalobkyni včetně poplatku ve výši 3 600 Kč ve třech pravidelných platbách po 4 533 Kč (poslední splátka 4 534 Kč) do 14. 11. 2022 vrátit a uhradit. , právnická osoba, případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky ve stanovených termínech žalovanou vráceny, jakož i že by do stanovených termínů nebyly uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, jakož i oprávněna požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného.6. Z listiny obsahující výpis z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, žalovaná převedla ve prospěch bankovního účtu žalobkyně částku ve výši 0 Kč a téhož dne žalobkyně prostřednictvím svého bankovního účtu převedla ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.7. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Podací arch – DopisOnline“ a listiny „Sledování zásilek“ soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 26. 6. 2023 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů. Uvedená písemná výzva se považuje za doručenou podle ustanovení § 579 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dnem 29. 6. 2023.8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.10. Z předložených důkazů však soud nezjistil, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě o žalobkyní tvrzeném obsahu, jakož i že by žalobkyně před uzavřením jí tvrzené dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakýmkoliv způsobem zkoumala zejména schopnost žalovaného jemu poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit.11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.13. Podle § 570 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.14. Podle § 573 odst. 1 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.15. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.16. Podle § 1746 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Podle § 2390 o. z. platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s účinností od 29. 5. 2022 (tedy již v době uzavření smlouvy o zápůjčce) platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.28. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že ačkoliv byl vypracován písemný návrh smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., který byl zároveň návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvě