45 C 153/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 54 719,08 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále také jen „Smlouva“). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.09.2023 jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 33.518,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24.103,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,02 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.206,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 787,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11.08.2023. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 54.719,08 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 29.719,08 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 718,71 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.136,98 Kč, úroků ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani poté však žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a „byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva“.4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud tak podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.5. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.6. Z dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, “ soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se původní věřitel zavázal vyplatit žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 58 518 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 103 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 86 %, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč (dále jen „poplatek“) a částku za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 8. 2023. A dále, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 139,47 %.7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka původního věřitele za žalovanou ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni.8. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2023, včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě pohledávky.9. Z tabulky umoření dluhu ze dne 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný na pohledávku ze Smlouvy neuhradil ničeho.10. Z oznámení o postoupení pohledávky od postupitele ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023, soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze Smlouvy z původního věřitele na žalobkyni.11. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem 64 852 Kč, a dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč měsíčně.12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.13. Z předložených důkazů však soud nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením jí tvrzené dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakýmkoliv způsobem zkoumala zejména schopnost žalovaného jemu poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit.14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.17. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.18. Podle § 2392 odst. 1 platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelsk