45 C 166/2024-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne , datum, , okolo 2:30 hodin v bytě na adrese , adresa, fyzicky napadl , jméno FO, , a to tak, že ji uchopil oběma rukama za paže a třikrát s ní praštil o zem, čímž jí způsobil zranění, se kterými byla převezena sanitkou do nemocnice na , adresa, k ošetření. Jak je zřejmé z trestního příkazu, který vydal Okresní soud Praha – východ dne 29.4.2022, č. j. 38 T 37/2022-63, žalovaný byl za toto jednání vůči , jméno FO, , které soud posoudil jako přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uznán vinným. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 25.5.2022. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s výše uvedeným jednáním žalovaného, které vedlo k újmě na zdraví , jméno FO, , poskytovatelům zdravotních služeb: Fakultní nemocnice , adresa, , IČO , IČO, , ZZS , Anonymizováno, kraje, p. o., IČO , IČO, , za zdravotní výkony částku 9 015 Kč. Žalovaný však náhradu poskytnutého plnění žalobkyni nezaplatil, ačkoli k tomu byl výzvou ze dne , datum, vyzván. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne , datum, Dohodu o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu, ve které se žalovaný zavázal, že uhradí žalobci náklady na hrazené služby ve výši 9 015 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 015 Kč od 2.7.2023 do zaplacení, a to pravidelnými splátkami ve výši alespoň 500 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil žádnou splátku na základě podepsané dohody. Žalobce proto zaslal žalovanému dne 1.2.2024 žalobní upomínku – výzvu ke splacení celého dluhu, kterou zaslal žalovanému do datové schránky Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Soud ve věci vydal dne 28.8.2024 ve věci platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Platební rozkaz tak usnesením zdejšího soudu ze dne 19.9.2024 zrušen.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předloženého trestního příkazu Okresního soudu Praha – východ dne 29.4.2022, č. j. 38 T 37/2022-63 bylo zjištěno, že žalovaný dne dne , datum, , okolo 2:30 hodin v bytě na adrese , adresa, fyzicky napadl poškozenou , jméno FO, , a to tak, že ji uchopil oběma rukama za paže a třikrát s ní praštil o podlahu, dále hodil jejím mobilním telefonem čímž jej poškodil, a dále způsobil škodu na vybavení bytu další poškozené , jméno FO, , čímž spáchal přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku.5. Pokud jde o výši poskytnutého plnění, vycházel soud z vyúčtování zdravotní péče za dobu od , datum, do , datum, . Z tohoto vyúčtování je zřejmé, že žalobkyně zaplatila za léčení poškozené , jméno FO, , narozené , datum, požadovanou částku 9 015 Kč.6. Z dohody o uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 9015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9015 Kč od 2.7.2023 do zaplacení ve splátkách po 500 Kč počínaje měsícem říjnem 2023 pod ztrátou výhody splátek.7. Z výzvy k úhradě celého dluhu ze dne 1. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný dne , datum, způsobil poškozené , jméno FO, zranění, které si vyžádalo lékařskou péči, kterou žalobkyně, jako zdravotní pojišťovna poškozeného, uhradila z veřejného zdravotního pojištění v částce 9015 Kč. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal v dohodě o uznání dluhu ze dne , datum, , když se zavázal tento dluh zaplatit ve splátkách spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 015 Kč od 2.7.2023 do zaplacení. Žalovaný na toto plnění z pojištění žalobkyni dosud nic neuhradil, ačkoliv k tomu byl dne 1. 2. 2024 vyzván.9. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Tato náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.10. Dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.11. Dle ustanovení § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Dle ustanovení § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.13. Dle ustanovení § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.14. Dle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.15. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení není o nároku žalobkyně pochyb. Žalovaný svým jednáním (které soud nijak nekvalifikuje z pohledu trestního práva) porušil povinnost počínat si tak, aby předcházel vzniku škody a v důsledku tohoto jednání vznikla poškozené poranění, na jejichž léčbu žalobkyně byla povinna plnit z veřejného zdravotního pojištění. Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného, vznikem poranění a vzniku nákladů na jeho léčbu, je zcela zjevná. Kromě toho žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni dne , datum, ve smyslu ustanovení § 2053 o. z. zcela uznal včetně úroku z prodlení z dlužné částky od 2.7.2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že péči z titulu zdravotního pojištění za poškozeného coby svého pojištěnce hradila žalobkyně, vznikl jí tzv. regresivní nárok vůči žalovanému škůdci. Jelikož ten na její výzvu ničeho neuhradil, je podaná žaloba důvodná jak co do jistiny, tak co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení od 2.7.2023 do zaplacení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Samotná výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky