7 C 10/2024-25 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy č. , hodnota, , Anonymizováno, ze dne , datum, ohledně bytu č. , hodnota, , umístěného v domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 31.05.2022. Dne , datum, uzavřeli strany dodatek č. , hodnota, k nájemné smlouvě, kterým byl nájemné vztah prodloužen do 30.09.2022. Žalovaná byla povinna platit měsíčně za nájem částku 4 188 Kč, za služby spotřebované v souvislosti s užíváním předmětného bytu částku 3 456 Kč a dále 87 Kč za pronájem inventáře, celkem tedy 7 731 Kč měsíčně. Žalovaná předmětný byt předala dne 31.10.2022. Dluh žalované spočívá v neuhrazeném nájemném za 9/2022 v částce 4 001,93 Kč, bezdůvodném obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v 10/2022 v částce 4 275 Kč. Dále žalovaná dluží částku 8 401,33 Kč z titulu nedoplatku z vyúčtování spotřebovaných služeb za rok 2022. Žalovaná, ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínána, dosud nic nezaplatila, proto se dostala do prodlení a žalobce tak požaduje i příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna tvrzení uvedená v žalobě. Smlouvou o nájmu bytu ze dne , datum, , dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě z , Anonymizováno, , výpočtovým listem nájemníka, vyúčtováním služeb za rok 2022, protokolem o předání bytu ze dne , datum, , upomínkou ze dne 27.07.2023 a přehledem předpisů a plateb prokázal žalobce vznik nájemního vztahu, jeho trvání a nesplněné povinnosti žalované k úhradě nájemného a spotřebovaných služeb. Žalovaná byl jako nájemce povinna platit smluvené nájemné a zálohy na služby, za které za období září – října 2022 dluží celkem částku 8 276,93 a za nedoplatek na spotřebovaných službách za rok 2022 dluží celkem částku 8 401,33 Kč. Žalobkyně zaslala žalované upomínku dne 27.07.2023.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2251 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy na služby.Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2295 o.z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Žalovaný se dostal do prodlení s placením a proto má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení z dlužného nájemného ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Výrok III. shora vychází ze skutečnosti, že žalobce dosud neuhradil soudní poplatek ze žaloby, který dle položky 1 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích činí 1.000 Kč.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 034 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 678,26 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 160 Kč ve výši 874 Kč.