22 C 164/2025-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, ve výši 36 360 Kč (skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 16 360 Kč, podle které měl splácet týdně 606 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 12 500 Kč, které žalobkyně započetla a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie je zřejmé že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 12 500 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 606Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 13. 1. 2024 a datum prodlení ke dni 14. 1. 2024. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 23 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 1. 2024.Žalovaná se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru / úvěr na 60 týdnů, evidenční kartu klienta, informace o smlouvě , Anonymizováno, , předžalobní výzvu ze dne 16. 10. 2024 vč. podacího archu z téhož dne.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 960 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 606 Kč počínaje dnem 26. 11. 2022. Žalovaný uhradil dosud žalobkyni částku 12 500 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2024 odeslanou téhož dne se splatností 7 dnů od jejího doručení.Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o .z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 16 360 Kč v projednávané věci činí 81,8% z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 70,89% z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ARAD dostupná na webových stránkách ČNB. V době uzavření předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná obvyklá úroková míra 9,53 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 70,89 % ročně přesahuje obvyklý úrok téměř osminásobně. Jednotlivá ujednání předmětné úvěrové smlouvy jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z.Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil částku 12 50 Kč, je proto povinen žalobkyni vrátit částku 7 500 Kč. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 16. 10. 2024 ve lhůtě 7 dnů, dne 21. 10. 2024 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o. z., do 29. 10. 2024 měl žalovaný plnit a od 30. 10. 2024 je v prodlení podle § 1 958 o. z.Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (výrok III.).