23 C 262/2025-31 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že smlouvou ze dne , datum, pronajal žalovanému nebytovou jednotku č. 1 v domu čp. , anonymizováno, v , adresa, k užívání k zajištění bytových potřeb. Nájemné bylo sjednáno na částku 5 300 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 058 Kč, s účinností od 1. 7. 2022 ve výši 1 798 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 4. 2020, následně prodlužován dodatky až do 31. 12. 2024. Žalovaný neuhradil na nájmu a zálohách za období od ledna do prosince 2024 celkem 59 074 Kč. Předžalobní výzva mu byla zaslána 3. 2. 2025.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z předložených listin a tvrzení žalobce soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Náhledem do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem jiného nebytového prostoru č. , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , anonymizováno, pro obec , anonymizováno, , katastrální území , anonymizováno, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , anonymizováno, . Smlouvou o nájmu ze dne , datum, pronajal žalobce žalovanému nebytovou jednotku č. , Anonymizováno, o celkové výměře 45,7 m2, která se sestává z pokoje, kuchyně, koupelny se sprchovým koutem, umyvadlem a WC, chodby a předsíně. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 4. 2020. Nájemné bylo sjednáno na částku 5 300 Kč měsíčně a zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 058 Kč. Částky byly splatné do 5. dne daného měsíce. Z výpočtového listu ze dne 1. 7. 2022 vyplývá, že došlo ke zvýšení záloh na plnění na částku 1 798 Kč měsíčně. Z dodatku ke smlouvě o nájmu ze dne 30. 8. 2024 vyplývá, že nájem byl opakovaně prodlužován jednotlivými dodatky, tímto dodatkem byl prodloužen do 31. 12. 2024. Žalovaný jako nájemce pod bodem III. dodatku uznal dluh na nájemném a zálohách za období od ledna 2023 do července 2024 ve výši 52 684 Kč, zároveň bylo potvrzeno, že uhradil dne 27. 8. 2024 částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh do 15. 12. 2024. Z přehledu plateb nájemného a záloh ze dne 27. 3. 2025 vyplývá průběh jednotlivých úhrad žalovaným s tím, že dlužná částka činila 77 276 Kč, po započtení přeplatku z roku 2023 a úhrady 15 000 Kč činí 59 074 Kč a týká se roku 2024. Tato částka se skládá z nedoplatku za duben 2024 ve výši 2 290 Kč a květen až prosinec 2024 každý ve výši 7 098 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce ze dne 3. 2. 2025.5. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn.6. Po právní stránce soud takto zjištěný skutkový stav hodnotil za použití níže uvedených právních předpisů:Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v rozhodném znění (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Dle § 2236 odst. 1 o. z. věta druhá, ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytné prostor.Dle ustanovení § 2251 o.z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.7. V daném případě posoudil soud žalobu žalobce jako zcela důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Vzal přitom na základě shora zjištěného skutkového stavu věci za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně sjednána ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. o. z. nájemní smlouva, na základě které žalobce jako pronajímatel žalovanému jako nájemci pronajal předmětný nebytový prostor, a to na dobu určitou od 1. 3. 2019 do 30. 4. 2020, postupně prodlužovanou jednotlivými dodatky až do 31. 12. 2024. Žalovaný tak měl povinnost po dobu trvání nájemní smlouvy hradit žalobci nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním předmětu nájmu. Soud má za prokázané, že nebylo uhrazeno řádně a v plné výši nájemné a zálohy za měsíce leden 2024 ve výši 1 798 Kč, za měsíc únor 2024 ve výši 4 498 Kč a za měsíce březen až prosinec 2024 každý ve výši 7 098 Kč, celková dlužná částka činila 77 276 Kč. Po započtení úhrady žalovaného ve výši 15 000 Kč z 27. 8. 2024 a přeplatku za rok 2023 ve výši 3 202 Kč, činí dluh celkem 59 074 Kč, přičemž tato částka se skládá z nájemného a služeb za měsíc duben 2024 ve výši 2 290 Kč a za měsíce květen až prosinec 2024 každý ve výši 7 098 Kč. Žalovaný svůj dluh do července 2024 uznal a zavázal se jej uhradit do prosince 2024. Soud proto posoudil žalobu žalobce co do dlužného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu jako zcela důvodnou a zavázal žalovaného povinností uhradit žalobci tyto částky, a to včetně žalobcem požadovaného příslušenství, zákonného úroku z prodlení za jednotlivé měsíce, na který vznikl žalobci nárok dle ustanovení § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 314 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 364 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 074 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., z částky 1 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 a. t., jedna paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí zastoupení) a dvě paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.