42 C 181/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou zaplacení částky 22 242 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 385 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do 22.4.2024. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná pouze částku 1 350 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požadujePohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:- neuhrazené jistiny ve výši 9 316,15 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 440,53 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 528 Kč- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 285,89 Kč- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 671,43 Kč- smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč- kapitalizovaného úroku od 23.4.2024 do 20.2.2025 z dlužné jistiny ve výši 988,45 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 20.2.2025 ve výši 1 945,18 KčDále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 316,15 Kč od 21.2.2025 do zaplacení,- úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně dlužné z částky ve výši 9 756,68 Kč od 21.2.2025 do zaplacení.Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, zůstala zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou.3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Dne , datum, podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru č. , anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 385 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do 22.4.2024. Při splatnosti závazku ve 14měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaná uhradila do podání žaloby částku 1 350 Kč.K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nedoložila žalobkyně žádné důkazy, nebylo tedy možné přistoupit z úřední povinnost k posouzení, zda-li žalovaná byla úvěruschopná či nikoliv.Z předžalobní upomínky datované dnem 17.7.2025 a z příslušného podacího lístku z 17.7.2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12.3.2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávky z výše uvedené Smlouvy ze dne 2.4.2025 od postupitele, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru, tj. § 2395 a násl. o.z, jedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru výše citovaném. Smlouva je však neplatná, neboť se zjevně příčí s dobrým mravům dle § 580 o.z., k čemuž je soud dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozpor s dobrými mravy shledává soud v ujednání o smluvním úroku a dalších smluvních poplatcích, přičemž celkem tento úrok a další poplatky tvoří cenu za poskytnutou úvěrovou jistinu a jsou vyjádřeny ve shora uvedené úrokové sazbě a RPSN. Cena za poskytnutou úvěrovou jistinu je však zjevně nepřiměřená. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 89/2020 lze judikatorní závěry týkající se nepřiměřenosti úrokových sazeb shrnout takto:- nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček,- v situaci, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti,- v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů,- není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem,- při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné,- jen konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem.Promítnuto d