44 C 160/2025-31 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit 65 043,73 Kč s úrokem z prodlení 12 % od 1. 6. 2025 do zaplacení, neboť 16. 2. a 19. 9. 2024 uzavřely účastnice nájemní smlouvu ohledně bytu , číslo, v , adresa, od 1. 3. 2024 do 1. 9. 2025. Z důvodu neplacení nájemného žalovaná obdržela 20. 1. 2025 výpověď bez výpovědní doby, 29. 1. 2025 byt předala, dle názoru žalobkyně byl úmyslně zničen, škoda bude uplatňována následně. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit nedoplatky na souvisejících službách uvedené ve vyúčtování, jež byly splatné s platbou dalšího nájemného; s ohledem na skutečnost, že vyúčtování bylo vyhotoveno až po skončení smlouvy a vystěhování, splatnost nastala marným uplynutím lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě, 31. 5. 2025. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením nedoplatku za 2024 65 043,73 Kč, upomínkou z 15. 5. 2025 byla vyzvána k zaplacení.2. Žalobkyně vlastní bytovou jednotku , adresa, . Od 1. 3. 2024 do 1. 9. 2025 ji žalované umožnila užívat, zavázala se ročně provést vyúčtování záloh za poskytnuté služby a plnění s užíváním, žalovaná se zavázala platit k 15. dnu příslušného měsíce nájemné 8 918 Kč, zálohy na vodu, topení 3 082 Kč, nedoplatek při platbě nájemného nadcházejícího po vyúčtování. Žalobkyně 20. 1. 2025 nájem okamžitě vypověděla. Žalovaná 29. 1. 2025 písemně prohlásila, že dluží nájemná za listopad 2024 polovinu, 6 000 Kč, za prosinec 2024 12 000 Kč. Byt předala a zavázala se uhradit škodu po jejím vyčíslení. Dle vyúčtování vody, tepla, osvětlení, odpadu s poplatkem za něj za 2024 náklady činily 101 567,73 Kč, zálohy 36 524 Kč byly žalobkyní zaplaceny, zaplacení požadovaného nedoplatku, zaokrouhleného nahoru na 65 044 Kč, bylo žalobkyni umožněno do 31. 8. 2025. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení nedoplatku do 15 dnů od 16. 5. 2025, odeslání vyúčtování a výzvy.3. Vlastnictví žalobkyně (dříve s příjmením , Anonymizováno, ), způsob využití jednotky vyplývají z vyrozumění Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, z 22. 11. 2023; možnost užívání jednotky, výše, splatnost nájemného, záloh z nájemních smluv z 16. 2., 19. 9. 2024, podepsaných účastnicemi, dodatku 2 z 19. 8. 2024 (dodatek 3 z 18. 12. 2024 nebyl významný, neboť se týkal plateb od 1. 1. 2025, jež nebyly předmětem řízení). Ukončení užívání vyplývá z okamžité výpovědi žalobkyně z nájmu bytu , adresa, z 20. 1. 2025, čestného prohlášení žalované o dlužném nájemném z 29. 1. 2025, jimi podepsaných, předávacího protokolu k bytu; skutečná výše nákladů za vymezené služby, předepsaných a zaplacených záloh, datum možnosti žalobkyně k zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za jednotku , právnická osoba, z 14. 4. 2024 s připojeným vyúčtováním tepla a vody: 2024 z 3. 4. 2024; stanovení lhůty k zaplacení z výzvy zástupce žalobkyně k plnění z 15. 5. 2025, poštovního podacího archu České pošty k němu s údajem o odeslání následující den.4. Žalovaná tedy nezaplatila cenu služeb souvisících s užíváním jednotky , adresa, za 2024 65 043,73 Kč.5. Tato skutková zjištění byla právně posouzena: Nájemkyně, žalovaná, dle § 2251 (1) zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byla povinna platit za každý měsíc zálohy a náklady na služby, jež zajišťovala pronajímatelka, žalobkyně. Z vyúčtování vyplývá, že předmětem řízení byl rozdíl cen poskytnutých služeb 101 567,73 proti předepsaným a žalobkyní řádně zaplaceným zálohám 36 524 Kč (jejichž souhrn byl vyšší, než měla povinnost platit žalovaná, 3 082 Kč * 10 měsíců, od března do prosince 2024, to je 30 820 Kč), to je 65 043,73 Kč (správně nebyla tato částka uplatněna dle vyúčtování zaokrouhlená na celé Kč nahoru), jež jako nedoplatek uplatnila následně proti žalované, tedy předmětem řízení nebyla část, jež měla být zaplacena zálohami, včetně té, jež byla žalovanou uznána jako dluh a měla být zaplacena jako záloha za prosinec, případně i listopad 2024.6. Čas plnění tohoto nedoplatku záloh za poskytnuté služby § 2252 (2) o. z. byl přesně ujednán, při platbě nájemného nadcházejícího po vyúčtování. Vyúčtování bylo žalované odesláno 16. 5. 2025, splatnost nadcházejícího nájemného, pokud by nájem trval, by dle smlouvy připadla na 15. 6. 2025, což byla neděle, proto se dle § 607 o. z. posunula lhůta k plnění na následující pracovní den, 16. 6. 2025; lhůta 15 dnů od 16. 5. 2025, odeslání vyúčtování a výzvy, tedy do 31. 5. 2025, tak byla stanovena předčasně. Lhůta určená ve vyúčtování, 31. 8. 2025, se vztahovala na žalobkyni, dle smlouvy mohla nedoplatek po žalované uplatnit dříve. Po dlužnici, žalované, jež je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, dle § 1970 o. z. mohla věřitelka, žalobkyně, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sbírky, jímž se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem, upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích, tak, že odpovídá ročně repo sazbě, stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářních 6 měsíců, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů. Úřední sdělení Banky 26/2024, o úpravě základních úrokových sazeb, dle a) snížilo limitní sazbu pro 2T REPO operace od 8. 11. 2024 na 4 %, proto byl přiznán úrok 12 % od 17. 6. 2025 do zaplacení z 65 043,73 Kč; žaloba o 12 % od 1. do 16. 6. 2025 z 65 043,73 Kč byla zamítnuta, prodlení ještě nenastalo.7. K projednání věci samé dle § 101 (4), § 115a zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nebylo nařízeno jednání, neboť bylo lze rozhodnout jen dle listinných důkazů předložených žalobkyní, jež s tím souhlasila, a žalovaná na výzvu v usnesení Okresního soudu v Sokolově z 30. 7. 2025, 44 C 160/2025-27, k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez jednání s doložkou, že jinak se bude předpokládat, že nemá námitky, se v určené lhůtě nevyjádřila, proto se její souhlas předpokládal.8. I když měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, soud jí dle § 142 (3) o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch měla v poměrně nepatrné části, navíc z příslušenství, úroku, se náklady neurčují. Dle § 142a o. s. ř. má právo na náhradu přesto, že zaslala výzvu k plnění teprve za účelem zesplatnění na základě připojeného vyúčtování, přičemž smyslem výzvy, jež má být doručena týden před zahájením řízení, za niž se přiznávají náklady, je upozornění na již splatnou pohledávku, jež by tak ale v daném okamžiku pro předčasnost přiznána být nemohla; žalovaná však zřejmě nereagovala, nezaplatila ani část, nesnažila se dohodnout, proto soud výjimečně náhradu nákladů přiznal zcela. Zahrnují- soudní poplatek 3 252,50 Kč (Dle § 6 (1, 7), položky 1 1. b) sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byla základem cena předmětu řízení bez úroku, zaokrouhlená na celé 10 Kč nahoru, 65 050 Kč, poplatek činí 5 %.),- odměnu za zastupování 7 480 Kč (Dle § 7 5., § 8 (1), § 11 (1 a), d)) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), se považuje za tarifní hodnotu dluh 65 043,73 Kč, bez úroku. Sazba za úkon právní služby činí 1 500 a 40 za každých započatých 1 000 Kč, o něž hodnota převyšuje 10 000 Kč, tedy 3 740 Kč. Ve věci byly účelně učiněny 2 úkony, převzetí a příprava zastoupení dle smlouvy o poskytnutí právních služeb, písemná žaloba. Za zmíněnou výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě náhrada nákladu řízení pro předčasnost, tím neúčelnost, nenáleží.),- hotové výdaje zástupce na vnitrostátní poštovné, místní hovorné, přepravné 900 Kč (Dle § 13 (4) advokátního tarifu činí 450 Kč za každý z úkonů.),- daň z přidané hodnoty 1 759,80 Kč (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 8 380 Kč; z údaje Finančního úřadu pro , Anonymizováno, kraj na webu Ministerstva financí ARES vyplývá, že zástupce je plátcem.),celkem 13 392,30 Kč. Náklady řízení se dle § 149 (1) o. s. ř. platí advokátu, zástupci, čímž se rozumí jeho prostřednictvím, oprávněnou je i zde žalobkyně.9. Žalovaná dle potvrzení zaměstnavatele, , právnická osoba, , platebního rozpisu Úřadu práce České republiky z 18. 9. 2025, úředního záznamu Policie České republiky z 1. 10. 2025 o vysvětlení jejího dítěte, vše v soudním řízení 40 P 155/2020, má příjem 12 069 Kč, manžel podporu v nezaměstnanosti 10 396 Kč, bydlí s dítětem, narozeným 2010, a dalšími 2 osobami. Existenční minimum jako částka nezbytná k zajištění základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití dle § 3 (3 b)), § 5 (1) zákona 110/2006 Sbírky, o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, činí po 3 130 Kč u žalobkyně a manžela, životní minimum jako částka k zajištění základních osobn