45 C 182/2025-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16.4.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 8 353,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost měsíční splátky byla stanovena vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou vždy k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání revolvingového úvěru. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku ve výši 14 000 Kč. Na tento úvěr žalovaný uhradil žalobkyni částku 10 283 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 9.1.2025. Celková výše žalovaného nároku činí částku 8 353,25 Kč (neuhrazená jistina ve výši 5992,83 Kč, poplatky 156 Kč, poplatků za pojištění 474,42 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, a žalovaný se k jednání soudu konanému dne 7.8.2025 bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Soud podle § 122 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl dokazování žalobkyní navrženými listinnými důkazy, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.5. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.6. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutečnosti:7. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě Smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a za takto poskytnutý úvěr zaplatit úroky. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši minimálně 4 % z úvěrového rámce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. RPSN činila 29,7 %. Přičemž žalovaný čerpal částku 8 089 Kč na koupi pračky. Úvěr měl žalovaný splatit v 11 měsíčních splátkách po 820 Kč, když roční úroková sazba činila 21,60 % ročně (RPSN 23,90 %). Pro případ prodlení s úhradou splátky byla žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Vzhledem k prodlení byla smluvní pokuta účtována v celkové výši 1 000 Kč. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání dlužné částky ve výši 300 Kč za 1 měsíc (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , číslo, , úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, , příručka Váš šikovný účet). Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku celkem 10 283 Kč, přičemž na poskytnutý úvěr načerpal celkem částku ve výši 14 000 Kč (zjištěno z výpisu čerpání splátek a úhrad). Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, přistoupila žalobkyně ke dni 9.1.2025 k zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému zaslána dne 10.1.2025 (výzva ke splacení celého úvěru ze dne 9.1.2025, poštovní podací arch ze dne 10.1.2025). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 30.1.2025 předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne 30.1.2025; poštovní podací arch ze dne 31.1.2025). Dále soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že před sjednáním spotřebitelského úvěru žalovaný jako žadatel uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , a že jeho čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč měsíčně, a dále, že má měsíční výdaje ve výši 25 850 Kč (zjištěno se Smlouvy).8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobkyně měla v úmyslu uzavřít se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2390 a následující o. z., a podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Zároveň nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením tvrzené smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a to, ačkoliv k tomu byla v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna.20. Soud připomíná shora uvedená ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které je nutno vykládat tak, že je povinností poskytovatele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, přičemž úvěr lze poskytnout jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.21. Žalobkyně v projednávané věci tvrdila, že posoudil před její