10 C 371/2025-39 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl na základě skutečnosti, že žalovaná jako jediná dědička po , jméno FO, nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 4. 2025 jeho majetek i dluhy, včetně pohledávky vzniklé ze smlouvy o kreditní kartě a revolvingovém úvěru uzavřené se společností , právnická osoba, . Dlužná pohledávka byla po ukončení insolvenčního řízení zůstavitele a po jeho úmrtí přihlášena do dědického řízení, přičemž ke dni úmrtí činila jistina 30 383,11 Kč, z níž bylo v insolvenčním řízení uhrazeno 14 393,90 Kč. Společnost , právnická osoba, následně tuto pohledávku postoupila žalobci dne 5. 11. 2021, včetně práv vůči případným dědicům. Proto žalobkyně požaduje po žalované úhradu zůstatku jistiny 25 850,04 Kč a zákonný úrok z prodlení od 6. 2. 2020 do zaplacení, neboť osvobození dlužnice v jejím vlastním insolvenčním řízení se dle judikatury Nejvyššího soudu na tuto děděnou pohledávku nevztahuje. Přestože byla žalovaná k plnění písemně vyzvána dne 14. 8. 2025, částku neuhradila, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dluhu i nákladů řízení soudní cestou.2. Žalovaná v podaném odporu namítla, že tvrzení v žalobním návrhu jsou neurčitá, nelze z nich dovodit právní nárok žalobkyně, především splatnost dluhu, jaké část byla uhrazena apod. Dále vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně, neboť i z tak stručných skutkových tvrzení vyplývá, že nárok mohl být uplatněn proti právnímu předchůdci žalované již před uplynutím 3 let, tedy lhůty promlčecí. Rovněž poukázala na to, že byla oddlužena a to v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni sp. zn. , spisová značka, , kde i svou pohledávku přihlásila žalobkyně. V insolvenčním řízení byla žalovaná spolu se svým již nyní zesnulým manželem panem , jméno FO, . Samotné dědictví po zesnulém , jméno FO, bylo předluženo. Navrhla proto zamítnutí žaloby.3. Na základě zjištění učiněných v rámci dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žádostí/leasingovou smlouvou ze dne , datum, a přiložených obchodních podmínek bylo prokázáno, že na základě této měl pan , jméno FO, pořídit od prodejce , právnická osoba, baskytaru CORD včetně ladičky v ceně 5 870 Kč, a to prostřednictvím financování společnosti , právnická osoba, ., které měl hradit leasingové poplatky. Uvedená smlouva dále obsahuje malým písmem dole žádost o zařazení na seznam žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce ve výši nejméně 3 000 Kč a o vydání úvěrové karty. Kuponem/žádostí o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty ze dne , datum, bylo prokázáno, že pan , jméno FO, potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami, smlouvou o poskytnutí kreditní karty a sazebníkem poplatků (kdy tyto nebyly součástí žádosti) a dále požádal o aktivaci karty. Sazebníkem poplatků účinném od 1. 11. 2005 byla dále prokázána výše poplatků v souvislosti s úvěrem, kdy dále z tohoto sazebníku vyplývá, že výše úroku a splátek měla být vázána na aktuální výši zůstatku úvěru. Platební historií (přehled plateb , Anonymizováno, ) bylo dále prokázáno, že , jméno FO, čerpal finanční prostředky ve výši 106 030,51 Kč a splatil nejméně 144 385,95 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021 bylo prokázáno, že touto společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky uvedené v příloze smlouvy na žalobkyni. Předloženou přílohou smlouvy však nebylo prokázáno, že by projednávaná pohledávka byla předmětem postoupení, neboť uvedená listina v elektronické formě byla nečitelná. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2021, odeslané dle podacího lístku dne 16. 12. 2021, toto však bylo adresováno pouze , jméno FO, , který zemřel již 20. 3. 2018. Ohledně insolvenčního řízení žalované bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 12. 2024 sp. zn. , spisová značka, prokázáno, že došlo ke schválení oddlužení , jméno FO, a žalované , jméno FO, (dříve , anonymizováno, ), přičemž do uvedeného řízení byla s předmětnou pohledávkou jako věřitel přihlášena rovněž společnost , právnická osoba, . Insolvenční řízení bylo dále usnesením insolvenčního soudu ze dne 6. 4. 2018 zastaveno vůči , jméno FO, , neboť tento dne 20. 3. 2018 zemřel. K dalšímu pokračování insolvenčního řízení se vyjádřil insolvenční správce dne 12. 4. 2018, a to tak, že žalovaná bude schopna plnit schválený způsob oddlužení, a to i na základě očekávaného vdovského důchodu. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 23. 5. 2018 bylo dále schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře, a to včetně ve vztahu k pohledávce společnosti , právnická osoba, . Insolvenční řízení bylo skončeno splněním oddlužení a osvobozením žalované od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jak vyplývá z usnesení insolvenčního soudu ze dne 13. 1. 2020. Zprávou Mgr. , jméno FO, , soudního komisaře, bylo prokázáno, že bylo potvrzeno nabytí dědictví žalované jako jedinému dědici, což bylo mezi stranami nesporné. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě doloženou výzvou ze dne 14. 8. 2025, jež byla dle podacího lístku odeslána téhož dne.4. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.5. Podle § 52 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013, dále jen občanský zákoník) spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.6. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.7. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.8. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.10. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (účinného do 31. 12. 2013, dále jen obchodní zákoník) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Po právní stránce došel k soud k závěru, že již z takto zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že pohledávka uplatněná žalobou není důvodná, a to hned z několika důvodů.12. Za prvé je soud toho názoru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost tvrzení, když v podané žalobě sice uvedla, že pohledávka vznikla ze smlouvy o kreditní kartě a revolvingovém úvěru uzavřené se společností , právnická osoba, , nicméně tento svůj nárok konkrétně nespecifikovala, neuvedla jaké byly parametry úvěru, jaký byl úrok či splátky, případně kdy a na základě čeho nastala splatnost uplatňované pohledávky. Na uvedenou skutečnost byla žalobkyně upozorněna písemně, jakož i v rámci nařízeného jednání. Svůj žalobní návrh však ani přesto nekonkretizovala. Pro úplnost soud dodává, že z tohoto důvodu nemohl žalobu bez jednání odmítnout postupem podle § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť v dané věci již byl vydán elektronický platební rozkaz (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2929/2014).13. Za druhé je soud toho názoru, že žalobkyně neprokázala svoji aktivní legitimaci, když soudu nedoložila, že projednávaná pohledávka byla předmětem postoupení dle předložené smlouvy o postoupení pohledávek. Předložený seznam postoupených pohledávek v elektronické formě, jež byl proveden k důkazu, je totiž zcela nečitelný. Na tuto skutečnost byla žalobkyně opět upozorněna písemně před jednáním, jakož i v rámci nařízeného j