10 C 398/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy číslo , anonymizováno, , sjednané na dobu neurčitou počínaje 24. 5. 2023. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu. Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni 24. 5. 2023. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční ve výši 6 900 Kč za pojistné období, a to s možností provádět změnu výše pojistného. Pojištění zaniklo dne 26. 8. 2024 pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od 24. 5. 2024 do 26. 8. 2024, požaduje žalobkyně součet dlužných pojistných. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 1 777 Kč. Dále uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to za období od 27. 8. 2024 do 13. 10. 2025, tj. celkem částku 256 Kč. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 8. 1. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., žalovaný však dlužnou částku neuhradil.2. Po podání žaloby vzala žalobkyně podanou žalobu nazpět, a to co do jistiny ve výši 1 777 Kč, kdy tato byla uhrazena žalovaným dne 26. 1. 2026.3. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřela na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, , jejíž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli v rámci povolání žalovaného - řidič MKD. Pojistná smlouva se dále řídila Všeobecnými a zvláštními pojistnými podmínkami žalobkyně. První roční pojistné bylo sjednáno ve výši 6 900 Kč. Dopisem ze dne 6. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě pojistného ve výši 6 900 Kč za období od 24. 5. 2024 do 23. 5. 2025, a to do 24. 5. 2024. Žalovaný byl následně upomenut k úhradě dne 8. 7. 2024, a to do 25. 8. 2024 s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení. Následně pojištění zaniklo k 25. 8. 2024, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 4. 9. 2024. Žalobkyně žalovaného o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění upomínala dále dne 23. 9. 2024 a dále předžalobní výzvou právní zástupkyně ze dne 8. 1. 2025 zaslanou doporučeně poštou. Žalovaný však dlužnou částku do doby podání žaloby ze dne 13. 10. 2025 neuhradil. K úhradě jistiny ve výši 1 777 Kč následně došlo dne 26. 1. 2026, jak vyplývá z doloženého výpisu z účtu.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), podle níž vznikla žalovanému povinnost hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která odpovídá výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení, neboť žalovaná částka byla uhrazena až dne 26. 1. 2026.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 3 457,67 Kč, neboť byla v řízení zcela úspěšná, resp. k zastavení řízení došlo pro chování žalovaného, který uhradil jistinu až po podání žaloby, která byla podána důvodně (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 777 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 527 Kč ve výši 530,67 Kč.