10 C 68/2026-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zaplacení dlužného pojistného, které žalovaná neuhradila po ukončení pojistné smlouvy. Tvrdila, že žalovaná měla podle smlouvy platit měsíční pojistné 2 445 Kč, avšak řádně neuhradila platbu splatnou od 26. 7. 2025. Přestože žalovaná pojistnou smlouvu vypověděla ke dni 6. 8. 2025, vznikl jí za období do 26. 8. 2025 nedoplatek ve výši jednoho měsíčního pojistného. Žalobkyně ji nejprve vyzvala k úhradě upomínkou a poté i předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2025 s lhůtou k plnění delší, než stanoví § 142a o. s. ř. Žalovaná však na tyto výzvy nijak nereagovala a nic neuhradila. Z tohoto důvodu žalobkyně podala žalobu, aby vymohla částku 2 445 Kč představující dlužné pojistné.2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, , jejíchž předmětem bylo Rizikové životní pojištění. Výše pojistného byla sjednána na částku 2 445 Kč měsíčně. Následně došlo k zániku pojistné smlouvy dohodou ke dni 26. 8. 2025. Žalovaná však neuhradila pojistné za období od 26. 7. 2025 do 26. 8. 2025, což žalobkyně žalované sdělila dopisem ze dne 30. 6. 2025. Následně žalovanou upomínala dopisem ze dne 16. 9. 2025. Ani tak uvedenou částku žalovaná neuhradila, proto ji žalobkyně vyzvala k úhradě prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 4. 11. 2025. Dle negativního tvrzení žalobkyně však žalovaná ani tak dlužnou částku neuhradila.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu podle §§ 2758 a 2833 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Žalované tak vznikla povinnost hradit pojistné pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením, a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 445 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.