22 C 211/2025-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 330 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, ve výši 27 270 Kč (skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč, podle které měl splácet týdně 455 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 5 940 Kč, které žalobkyně započetla a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie je zřejmé že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 5 940 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 455 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 27. 9. 2024 a datum prodlení ke dni 28. 9. 2024. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 21 330 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 9. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru / úvěr na 60 týdnů, evidenční kartu klienta, informace o smlouvě , číslo, , předžalobní výzvu ze dne 18. 2. 2025 vč. podacího archu z téhož dne.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč počínaje dnem 11. 8. 2023. Žalovaný uhradil dosud žalobkyni částku 5 940 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní výzvou ze dne 18. 2. 2025 odeslanou téhož dne se splatností 7 dnů od jejího doručení.Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o .z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč v projednávané věci činí 81,8% z poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 70,89% z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ARAD dostupná na webových stránkách ČNB. V době uzavření předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná obvyklá úroková míra 9,57 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 70,89 % ročně přesahuje obvyklý úrok téměř osminásobně. Jednotlivá ujednání předmětné úvěrové smlouvy jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z.Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil částku 5 940 Kč, je proto povinen žalobkyni vrátit částku 9 060 Kč. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 18. 2. 2025 ve lhůtě 7 dnů, dne 21. 2. 2025 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o. z., do 28. 2. 2025 měl žalovaný plnit a od 1. 3. 2025 je v prodlení podle § 1 958 o. z.Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (výrok III.).