23 C 301/2025-56 — Okresní soud v Sokolově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 41 800 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o kontokorentu č. , anonymizováno, ze dne , datum, .2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, (dále jen „smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou ujednala, že jí umožní přečerpat její běžný účet do výše úvěrového limitu až 15 000 Kč, dodatkem ze dne 6. 9. 2023 došlo k navýšení úvěrového limitu na 25 000 Kč, dodatkem ze dne 19. 10. 2023 na 35 000 Kč a dodatkem ze dne 31. 10. 2023 na 40 000 Kč. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 21,90 % ročně, roční procentní sazba nákladů ve výši 24,62 %. V čl. IV. smlouvy byly sjednány poplatky, a to 300 Kč za odeslanou upomínku a 500 Kč za výzvu k uhrazení dlužné částky. Tyto poplatky jsou i v souladu se sazebníkem žalobkyně. Splácení úvěru bylo dohodnuto v čl. V smlouvy tak, že splácení úvěru se uskutečňuje nakládáním s běžným účtem, tj. při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen čerpaný úvěr. Žalovaná byla povinna úvěr splatit nejméně jednou za šest měsíců. V čl. VI. Smlouvy jsou sjednány důsledky porušení povinnosti žalované splácet úvěr, a to nárok žalobkyně na úrok z prodlení, upomínací výlohy a možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu upomínkou ze dne 13. 8. 2024, zpoplatněnou částkou 300 Kč, a dále výzvami ze dne 20. 8. 2024, 9. 9. 2024 a 29. 10. 2024 zpoplatněné částkou 500 Kč za každou výzvu. Dopisem ze dne 1. 2. 2025 využila banka své oprávněné a úvěr ke dni 30. 1. 2025 zesplatnila. Z listiny nazvané Stav dlužné jistiny a příslušenství a doložených výpisů z účtu žalované soud zjistil průběh čerpání úvěru a prodlení žalované. Výzvou ze dne 16. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalované, doložením pravidelného příjmu, ověřením z bankovních registrů klientských informací stejně jako nebankovních registrů, vyhodnocení rizik, z databází, z informací statistického úřadu a dalších údajů vyhodnotila, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Žalovaná však úvěr, úroky a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradila, čímž se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 26. 5. 2025 v částce 2 208,39 Kč. Dále jí vznikla krom jistiny ve výši 40 000 Kč povinnost uhradit poplatky ve výši 1 800 Kč a úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 26. 5. 2025 v částce 5 490,83 Kč.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 396,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 672 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 800 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 690 Kč ve výši 2 034,90 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.