23 C 374/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 393,37 Kč s příslušenstvím Svůj návrh odůvodnila tím, že její aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2025, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a společností , právnická osoba, a ze smlouvy, která byla uzavřena dne 7. 5. 2025 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní. Společnost , právnická osoba, . nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o fúzi sloučením této společnosti s , právnická osoba, . Žalovaný uzavřel s původní věřitelkou , právnická osoba, , resp. , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, č. , anonymizováno, . Žalovaný obdržel úvěr ve výši 32 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků. Úrok byl sjednán ve výši 16,9 % ročně. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel, byl ke dni 14. 1. 2025 zesplatněn. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 16 096,37 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 458,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 451,27 Kč a poplatků ve výši 2 297 Kč.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 32 000 Kč, který měl být splacen v 36 měsíčních splátkách po 1 140 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 %, RPSN činilo 18,27 %. V čl. 7 smlouvy byly sjednány sankce při opoždění se splácením, a to poplatek za odeslání upomínky ve výši 499 Kč, úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Z výpisů z úvěru za období od listopadu 2022 do ledna 2025 vyplývá průběh čerpání, úhrada splátek a dopočet poplatků a smluvních pokut. Dopisem ze dne 14. 1. 2025 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého úvěru. Naposledy byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2025. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2025 a 7. 5. 2025 ve spojení s doloženým seznamem bylo zjištěno postupné postoupení pohledávky za žalovaným. O postoupení byl žalovaný informován dopisy ze dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.7. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla právní předchůdkyni žalobkyně jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně, před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, ověřením v bankovních i nebankovních registrech a databázích a dalších vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný však úvěr a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 14. 1. 2025 v částce 451,27 Kč. Dále mu vznikla povinnost uhradit poplatky ve výši 2 297 Kč a smluvní úrok, žalobkyní částečně kapitalizovaný ke dni 14. 1. 2025 v částce 1 458,80 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 393,37 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 a. t. pak se zdejší soud s tímto vyčíslením neztotožňuje. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. V uvedeném návrhu jsou měněna pouze základní data týkající se smluvního vztahu. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř..