23 C 424/2025-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 146,36 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , anonymizováno, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který činil 10 890 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky, případně nepravidelné poplatky, jako je např. poplatek za výběr z automatu, blokaci karty a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 10 890 Kč a na poskytnutý úvěr neuhradil žádnou částku. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10. 7. 2025 a dopisem ze dne 10. 7. 2025 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka žalobkyně za žalovaným částku 12 146,36 Kč a sestávala se z neuhrazené jistiny ve výši 10 890 Kč, poplatků za pojištění ve výši 326,36 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Příslušenstvím pohledávky je kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 1 229,67 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 309,97 Kč, obchodní úrok z jistiny a zákonný úrok z prodlení z jistiny.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 10 890 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 27. 3. 2025 nákupem zboží Samsung A56 na splátky u prodejce , právnická osoba, . Úvěr měl být uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, minimální splátka úvěru činila 400 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %, RPSN činilo 29,7 %. Dále bylo ve smlouvě sjednáno pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. V případě zpoždění se zaplacením splátky byly sjednány náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Pro případ nezaplacení dvou a více splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, bylo sjednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy bylo doloženo kartou klienta, úvěrovou zprávou a ověřením bonity MLS. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá průběh čerpání, úhrada splátek a dopočet poplatků a smluvních pokut. Dopisem ze dne 10. 7. 2025 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého úvěru. Naposledy byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 6. 8. 2025.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, z úvěrové zprávy o lustraci v registru NRKI, ověřením bonity metodou MLS, ověřením v registru SOLUS, v evidenci platných dokladů u MVČR a další, vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný však úvěr a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 13. 10. 2025 v částce 309,97 Kč. Dále mu vznikla povinnost uhradit sjednanou smluvní pokutu, sjednané pojištění a účelně vynaložené náklady.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 146,36 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř..