42 C 183/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 29 705 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl žalovanému poukázán bezhotovostně na jeho bankovní účet dne , datum, . Téhož dne žalobkyně na základě žádosti žalovaného, která vyústila v uzavření dodatku smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , navýšila jistinu zápůjčky o 12 500 Kč, nová jistina zápůjčky byla žalovanému poukázána ještě dne , datum, bezhotovostně na jeho bankovní účet. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal k úhradě poplatku ve výši 5 363 Kč. Jistina zápůjčky a poplatek za poskytnutí zápůjčky byly splatné k datu 29.5.2024. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím žalobkyně posoudila s kladným výsledkem úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen ani z části. Do podání žaloby nebylo na jistinu zápůjčky ani na poplatky spojené s poskytnutím zápůjčky uhrazeno ze strany žalovaného ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném 17 500 Kč na jistině, 5 363 Kč coby dlužný poplatek za poskytnutí zápůjčky a částku 2 500 Kč coby náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 odeslaných upomínek dlužného plnění ze dne 5.6.2024, 12.6.2024, 19.6.2024, 28.6.2024 a 13.7.2024, tedy 500 Kč za každou upomínku. Dále žalobkyně uplatnila smluvní pokutu v částce 6 842 Kč, řádně sjednanou v čl. 2.3. smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10% denně z dlužné částky.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, , která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen „Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla, adresy, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu. Ve Smlouvě bylo sjednáno poskytnutí zápůjčky 5 000 Kč, Dodatkem ke smlouvě o zápůjčce uzavřeném shodného data prostředky komunikace na dálku byla jistina zápůjčky navýšena na částku 17 500 Kč, jistina spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 5 363 Kč měla být splacena nejpozději do 29.5.2024, výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 2 970 %. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž Všeobecné obchodní podmínky coby nedílnou součást Smlouvy. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne , datum, týkající se částky 5 000 Kč a 12 500 Kč a potvrzení o vlastníkovi účtu ze dne 25.1.2024 soud dovodil, že částka 17 500 Kč byla toho dne poukázána na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně dále předložila upomínky dlužného plnění ze dne 5.6.2024, 12.6.2024, 19.6.2024, 28.6.2024 a 13.7.2024. Předžalobní výzva ze dne 24.2.2025 byla žalovanému zaslána prokazatelně téhož dne. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na jistinu zápůjčky neuhradil před podáním žaloby ničeho.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o zápůjčce, tj. § 2390 a násl. o.z, jedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru výše citovaném. Smlouva je však neplatná, neboť se zjevně příčí s dobrým mravům dle § 580 o.z., k čemuž je soud dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozpor s dobrými mravy shledává soud zejména v ujednání o smluvním poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru, které tvoří cenu za poskytnutou jistinu zápůjčky a je vyjádřeno ve shora uvedené RPSN. Smluvní poplatek za poskytnutí zápůjčky, který je zjevně nepřiměřený, lze v projednávaném případě považovat za alternativu smluvního úroku, na který dopadají závěry níže uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 89/2020 ze dne 28.5.2021:- nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček,- v situaci, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti,- v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů,- není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem,- při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné,- jen konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem.Promítnuto do nyní souzené věci soud uzavírá, že v daném případě byla tato hranice překročena, jelikož průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami v dubnu roku 2024 ( s lhůtou splácení úvěru do jednoho roku) byla 7,15 % ročně (viz www.cnb.cz). Žalobkyně navíc účtuje též další smluvní poplatky, a to za odeslání 5 upomínek dlužného plnění, byť nedoložila, že k jejich odeslání žalovanému skutečně došlo a dále též smluvní pokutu ve výši 0,10% denně z dlužného plnění. Soud dopěl k závěru, že požadovaný smluvní poplatek za poskytnutí úvěru nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné právní ujednání, a to včetně sjednaných poplatků a smluvní pokuty. Bez nepřiměřeně vysokého poplatku za poskytnutí zápůjčky by k poskytnutí jistiny zápůjčky zcela jistě nedošlo.6. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že pl