7 C 213/2022-81 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 115, 78 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku včetně příslušenství ve 42 měsíčních splátkách ve výši 1 775 Kč, splatných vždy do každého 12. dne kalendářního měsíce, počínaje dubnem 2017. Žalovaná neplnila řádně smluvní podmínky, uhradila pouze splátky ve výši 1 775 Kč, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (za prodlení dvou splátek o délce 30 dnů) a též na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů). V důsledku prodlení došlo dne [datum] k zespatnění úvěru, čímž se celá dosud nesplacená jistina úvěru (24 313,59 Kč) a veškeré dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru (4 793,41 Kč) staly součástí nové jistiny v celkové výši 29 107 Kč. Žalobce se po žalované domáhá dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru a to od [datum] (den následující po zesplatnění úvěru) do [datum] (do dne sepisu žaloby) v celkové výši 11 502 Kč. Žalobce dále uvedl, že schopnost žalované hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných přímo od žalované, z databází ([příjmení] a [anonymizováno]), jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení, insolvenční rejstřík). Závěrem žalobce uvedl, že přestože žalovanou vyzval k úhradě žalované částky, tato mu již nic neuhradila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá, aby jí k úhradě žalované částky včetně nákladů řízení byly povoleny měsíční splátky ve výši 2 000 Kč. Sdělila, že je samoživitelka, v současné době je na mateřské dovolené s dvouletým synem. Pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši 9 600 Kč a občas výživné. Jiné příjmy nemá. Bydlí u matky, které na bydlení přispívá částkou 3 000 Kč měsíčně. Následně žalovaná sdělila, že díky finanční výpomoci matky by mohla hradit měsíční splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně. 3. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] za prokázané, že na jeho základě byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“). Jejím prostřednictvím žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na dobu 42 měsíců. Vyplacení úvěru na účet 0 [bankovní účet] se podává z Dokladu o vyplacení úvěru z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]. Žalovaná měla zaplatit žalobci částku v celkové výši 74 550 Kč, a to 42 splátkami po 1 775 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru ve výši 115,78 % ročně. Tyto parametry úvěru soud zjistil rovněž i z„ Předsmluvního formuláře“. Z čl. 6 bod 1. Smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení se splacením kterékoli splátky o délce 30 dnů, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v maximální výši 2 999 Kč za každý rok. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění v den zesplatnění úvěru pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, což vyplynulo z čl. 6 bod 5. Smlouvy. Z čl. 6 bod 2. se podává, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč. Z listiny označené jako„ Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo]“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření Smlouvy. O odeslání této listiny žalované svědčí poštovní dodejka. Skutečnost, jak měla žalovaná úvěr splácet a jak měly být jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru z téhož dne. Z Prohlášení klientů z [datum] se podává, že žalovaná souhlasila s tím, že se seznámila s informacemi týkajícími se spotřebitelského úvěru i se zpracováním jejích osobních údajů s tím, že výši úroku za úvěr považuje za přiměřený. Splácení úvěru a zužitkování jednotlivých plateb se podává z Karty klienta, z níž je patrné, že žalovaná uhradila celkem 5 splátek po 1 7775 Kč (dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ vyplynulo, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 15 500 Kč a výdaje na bydlení ve výši 1 500 Kč, částka 3 410 Kč zahrnuje její životní minimum a 5 929 Kč jiné splátky žalobci. Celkové výdaje žalované proto činí 10 839 Kč. S přihlédnutí k měsíční rezervě ve výši 1 000 Kč činí její volné zdroje 3 661 Kč. Zároveň žalovaná uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], a to na dobu neurčitou. Žalovaná sdělila, že bydlí u rodičů, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti. Ve formuláři je dopsáno rukou, že inkaso žalovanou nebylo doloženo. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [obec] dne [datum] vyplývá den nástupu do zaměstnání [datum] na pozici [anonymizována dvě slova]. Dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalované soud zjistil, že v nespecifikovaném měsíci činila její čistá mzda u nespecifikovaného zaměstnavatele částku ve výši 15 540 Kč. Nicméně z výpisu z účtu [bankovní účet] vyplývá, že tato částka byla od zaměstnavatele žalované na účet připsána dne [datum]. Z výplatní pásky vystavené [právnická osoba] vyplývá, že za únor 2017 činila mzda žalované částku 17 481 Kč. Z výpisu z účtu, jehož majitelkou je žalovaná (č. [bankovní účet]) vyplývá, že dne [datum] na něj byla připsána od [právnická osoba] mzda ve výši 17 481 Kč. Ze skenu občanského průkazu žalované [číslo] se podává, že žalobce ověřoval identitu žalované, stejně jako platnost dokladu. Z Výpisu záznamu z registru [příjmení] se podává, že u žalované nejsou evidovány žádné dlužné splátky. Provedení lustrace žalovaného v [anonymizováno] vyplynulo z Výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum]. K úhradě dlužné částky žalobce žalovanou vyzýval opakovaně, což vyplynulo z Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a [datum] O zesplatnění úvěru byla žalovaná žalobcem informována dne [datum], kdy byla zároveň opět vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, což se podává z listiny označené jako„ Oznámení“. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu České pošty ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebi