7 C 38/2022-27 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku vč. souhrnného poplatku ve výši 9 933 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 296 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 3 717 Kč a odměna za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč), v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 831 Kč, a to v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Ve vztahu k poplatku žalobce doplnil, že částka ve výši 2 920 Kč představuje poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení (administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky zákazníkovi zástupcem právního předchůdce žalobce) a částka ve výši 3 717 Kč pak poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. (zahrnuje zejm. zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek celkové dlužné částky prostřednictvím telefonického a/nebo písemného upozornění na prodlení s úhradou splátky celkové dlužné částky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě jejich ztráty nebo poškození, mimořádné přijetí a zpracování splátky, výběr řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště zákazníka, sjednání času návštěvy). Úrok představuje cenu za finanční kapitál poskytnutý žalovanému na sjednanou dobu. Žalobce tvrdil, že žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum] s tím, že na předmětnou pohledávku uhradil částku v celkové výši 850 Kč. Tato platba byla zužitkována v rozsahu 522,84 Kč na úhradu poplatku a ve zbývající části ve výši 327,16 Kč na úhradu jistiny. Právnímu předchůdci žalobce tak marným uplynutím lhůty vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené celkové dlužné částky ve výši 17 693,32 Kč, která činila na jistině částku 9 672,84 Kč a na dlužném poplatku částku 8 020,48 Kč. Rovněž pak žalobce požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 2 295,28 Kč (ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí měsíční lhůty po úhradu poslední splátky – [datum] do dne postoupení pohledávky – [datum]) a dále úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku ve výši 2 711,62 Kč (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře – [datum] do data postoupení – [datum]). Žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru žalovanému řádně posoudil jeho schopnost danou zápůjčku splácet, když vycházel z informací uvedených žalovaným o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech s tím, že tyto byly ověřené žalovaným předloženými doklady a následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 15 610 Kč, a dále z toho, že žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost ani žádný jiný dluh ze zápůjčky či úvěru. Žalovaný navíc čestně prohlásil, že disponuje použitelným příjmem, jež uvedl v zákaznické kartě a že tento údaj je pravdivý. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč s tím, že účastníci sjednali poplatek za sjednání půjčky ve výši 9 933 Kč (úrok ve výši 3 296 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 717 Kč). Ze shora uvedené Smlouvy soud zároveň zjistil, že žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 19 933 Kč v 24 měsíčních splátkách po 831 Kč s tím, že první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy a každou následující splátku posledního dne následujícího měsíčního období. Skutečnost, jak žalovaný úvěr splácel a jak právní předchůdce žalobce jednotlivé platby žalovaného zužitkoval, se podává z [anonymizována dvě slova]. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník u společnosti [právnická osoba], kde dosahuje příjem ve výši 15 610 Kč měsíčně. Rovněž sdělil, že jeho měsíční výdaje činí odhadem 4 500 Kč. Ze shora uvedené žádosti se dále podává, že žalovaný k prokázání svých poměrů právnímu předchůdci žalobce předložil výplatní pásky za září – listopad 2017. Žalovaný rovněž uvedl, že je svobodný a že bydlí v nájmu. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná